Podnětem je dopis s fotografií mladého muže, tolik podobného už dvacet let mrtvému manželovi, s jednoduchým vzkazem na rubu: Pozdrav od syna. A s pozváním do kavárny za necelý měsíc. Pro autorku i její hrdinku je to příležitost vrátit se až do doby, kdy se Karl Müller vrátil z válečného zajetí a oni obnovili společný život.

Helena je přitom k sobě neúprosně upřímná. Nepřijímá žádné výmluvy, ale přiznává se k rostoucí nadváze, problémům s alkoholismem, kterým „léčila“ samotu, i vzpomínkám na postupné odcizení s původně milovaným mužem. A nyní se má tváří v tvář setkat s nevlastním synem, o němž neměla dosud tušení.

Zimmermannová se umí vcítit do myšlení ženy, která přes rostoucí věk v sobě stále cítí sílu k aktivnímu životu. Pokračuje v tvůrčí metodě použité už v knize Babička teď bydlí v nebi. Vypověděla v ní příběhy hrdinů od dětského věku po prarodičovský, kdy základem byla ztráta blízkého člověka. Inspirace příběhy lidí z okolí využila i v povídkové sbírce Objížďka. Spisovatelka, nucená kvůli stavbě na silnici jezdit měsíc autobusem jinou cestou, si každý den vybírala jednoho spolucestujícího pro erotickou povídku.

Podobné je to s paní Helenou, která se po úrazu zapříčiněném přemírou malinové šťávy a alkoholu dostala do nemocnice. Musí se ovšem uzdravit, aby stihla schůzku v kavárně. I v nemocnici má však oči na stopkách a sleduje flirtování žen a mužů, zajímají ji také televizní a rozhlasové pořady bilancující životní osudy. Porovnává si, nakolik se její zkušenost shoduje s výpověďmi jiných.

Spojení reálného příběhu s vnitřními monology nabízí mnoho příležitostí k pochopení toho, že ani po osmdesátce sny o životě nemizí.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: