Hlavní obsah

Seriál jako zábavná halucinace, z níž mrazí

Právo, Eva Zajíčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Českým tvůrcům, kteří adaptovali pro veřejnoprávní televizi britský kriminální seriál Life on Mars, se podařilo najít originální klíč, s nímž mohou hlavního hrdinu vrátit v čase o desítky let zpátky, a zdá se, že dokonce i vyprávět příběh působivější a závažnější než originál.

Foto: Česká televize

Judit Bárdos a Václav Neužil v seriálu Svět pod hlavou.

Článek

Se znalostí úvodních tří dílů z deseti je sice úsudek o pravděpodobném celkovém vyznění Světa pod hlavou jen pouhý odhad, který může ztroskotat hned s dalšími epizodami, nicméně nakročeno k tomu seriál má a také nadprůměrné úrovně práce si lze všimnout už teď.

Především je třeba uvést, že seriál scenáristy Ondřeje Štindla a režisérů Marka Najbrta a Radima Špačka má blíž k původnímu dílu než k běžné adaptaci licence. Liší se pak nejen filmová řeč, jakou vyprávějí příběh mladého policisty, který se po autonehodě propadne do minulosti, ale částečně i jejich přístup k hrdinovi.

Life on Mars je melancholická a poněkud dekadentní, chladně hravá kriminálka, která baví současného diváka tím, že přesune mladého policistu do sedmdesátých let a vrací do hry starší postupy žánru. Svět pod hlavou působí intimněji a plyne z něj především všudypřítomná tíseň.

Ta pramení nejen z hrdinovy osobní aktuální situace, kdy po nehodě bojuje o život, a dávné rodinné tragédie, na niž si v kómatu vzpomíná. Souvisí především s jeho náhlým přesunem do rodného města na severu Čech a do roku 1982, tedy s konfrontací se zásadně odlišným existenciálním pocitem v totalitní společnosti.

Riskantně rozvrženou hru, v níž z principu věci hrozí co chvíli sklouznutí ke schematičnosti a pouhé zámince líčit, „jak to tehdy bylo“, tvůrci zatím zvládají s lehkostí a se scenáristickou i režijní jistotou. Příběh vyprávěný ve dvou časových rovinách totiž od počátku výrazně utvářejí i se snovou logikou a pro sen charakteristickým různým zkreslením a zveličením, a je možné jej tedy střídavě vnímat jako realitu osmdesátých let včetně dobových kriminálních případů, a halucinaci, občas radikálně přerušenou a opět propojenou se současností. Daří se jim to, aniž by diváka v tom labyrintu ztratili, a činí tak i zábavnou, chvílemi groteskní formou, z níž zároveň mrazí.

Václav Neužil jako hlavní hrdina našel zajímavého parťáka v Ivanu Trojanovi, trochu cynickém „soudruhovi esenbé“, který nováčkovi radí za nic se neomlouvat a raději si občas sám trochu zabuzerovat, aby se mu v tom všeobecném marasmu líp dýchalo. Zároveň se svým průvodcem však v novém světě získal poněkud výstřední partu kolegů, s nimiž řeší běžnou vloupačku, ale kteří se promění i v groteskní noční můru, když nováčka vezmou na svou večerní „sledovačku“, aby se poučili a ideově posílili na svůj boj se zločinem.

Soudruzi se však tuží i při dohledu nad „závadovou mládeží“. A zdá se, že právě její generační pocit seriál Svět pod hlavou skvěle vystihuje.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám