Článek
Natáčení alba MaMaToHe proběhlo už v roce 2012, po turné v Mexiku. Desku jste ale vydali až loni. Proč?
Po mexické šňůře jsme se všichni rozjeli do svých zemí a už to vypadalo, že nebudeme mít šanci něco zaznamenat. Naštěstí se ozval Hernan Hecht, argentinský bubeník žijící v Mexiku, že má v červnu 2012 hrát s nějakou kapelou v Praze.
Nahrávka vznikla rychle, za den, jenže další práce na dálku se táhla. Nebyli jsme schopni dohodnout se na věcech, které bychom při osobním kontaktu snadno vyřešili, třeba na výběru skladeb. Každý navrhoval další a další varianty.
Nakonec jsme to nechali usnout. Teprve loni se kontrabasista Tomáš Liška nabídl, že pokud od ostatních dostane plnou moc, album ve studiu smíchá a dá dramaturgicky dohromady. Já mu pomáhal vybírat skladby.
Když už je na světě album, dojde na další koncerty MaMaToHe?
Musíme plánovat s trochu větším předstihem, protože každý z nás má další závazky, ale zdá se reálné vyrazit na šňůru v roce 2018. Hernan a Mark nemají problém domluvit koncerty v Latinské Americe. Určitě pomůže i fakt, že náš koncert v rámci mexického Euro Jazz Festivalu 2012 měl ohromný ohlas. Přišlo na něj pět tisíc lidí a publikum vytvořilo úžasnou atmosféru.
Novou desku, dadaisticky pojmenovanou NonononoNininini, vydalo také Vertigo. Je zase jiná než předchozí tituly. Posluchačsky vstřícná, dojde i na klasické písně. Co vás vedlo k téhle průzračnosti?
Nikdy předem neplánujeme, jak by hudba měla znít. Každý přinese, co napsal, a společně skladby dotváříme. Každý autor má svou představu, kterou se snažíme naplnit. Album je asi hravější, občas i vtipné, pokud se to tak dá říci. Ale vše vyplynulo přirozeně. Nejvíce nás překvapil trumpetista Oskar Török.
Myslím, že nikdy nečetl básně, a pak u něj někdo zapomněl sbírku poezie, Oskar zcela intuitivně dvě básně zhudebnil a ještě je skvěle zazpíval.
Vy sám se ovšem práci s poezií věnujete, i když jinak. Vystupujete s básníkem Davidem Růžičkou. Jak váš program vypadá?
David namátkou, podle momentálního rozpoložení, vybírá verše a recituje, podle nálady básní se odvíjí hudba. Nebo naopak. Zajímá nás i kontrast nálad. Zajímavé momenty vznikají, když humorné verše záměrně podložíme něčím ponurým a opačně.
Často ani nestíháme vše vnímat a po poslechu nahrávky jsme u vytržení, co se vlastně dělo. Záznam hudebně-poetického pásma vyjde na podzim jako příloha nové Davidovy sbírky básní.