Zásluhu na tom, že plzeňské muzeum vlastní sbírku, jaká nemá v Česku obdoby a uspěje i ve světovém srovnání, má podle Mlezivy první ředitel plzeňského muzea Josef Škorpil, který na přelomu 19. a 20. století sháněl předměty asijské kultury od zahraničních firem i od soukromníků, jako byli například malíř Vojtěch Hynais nebo paleontolog Otokar Feistmantel.

Sbírka čínského textilu je opravdu výjimečná.

Sbírka čínského textilu je opravdu výjimečná.

FOTO: Západočeské muzeum

Sbírku čínského textilu poprvé představil veřejnosti v roce 1903, ale jen malou část. Díky němu muzeum vlastní také vzácnou kolekci japonského uměleckého řemesla.

Kolekce čínského textilu čítá asi 120 kusů, nyní jich muzeum představuje veřejnosti zhruba polovinu. Jsou to především oděvy a jejich části, interiérové textilie a výšivky. Z oděvů jsou vystaveny oficiální nebo polooficiální roucha, která vlastnili úředníci a jejich rodiny, některé byly nošeny u císařského dvora. K vidění je například dračí roucho čínského úředníka-učence nebo tradiční dámské oděvy. Velkou část sbírky zaujímá interiérový textil, především vyšívané paravány a závěsy. Cenné ukázky tkalcovského a vyšívačského řemesla byly určeny pro čínský trh i na vývoz do Evropy.