Na setkání s novináři filmy představili jejich tvůrci i zástupci plynárenské společnosti innogy, která se do letošního podzimu jmenovala RWE.

Dalšími třemi projekty jsou: trilogie Zahradnictví scenáristy Petra Jarchovského a režiséra Jana Hřebejka, dále Kvarteto v režii Miroslava Krobota a portrét tanečníka a choreografa Petra Zusky režiséra Martina Kubaly.

„Projekt energie českého filmu pokračuje už dvanáctou sezónu, celkem podpořil českou kinematografii částkou přesahující 250 miliónů korun, z toho 150 miliónů šlo do filmové tvorby. Sto miliónů představuje podpora Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, Letní filmové školy v Uherském Hradišti nebo Cen české filmové kritiky, i nadále budeme partnery filmových ocenění Český lev,“ uvedl na setkání předseda představenstva innogy Martin Herrmann.

Je natočeno

Jan Svěrák pracuje po 48 natáčeních ve střižně. „Už jsme film poprvé viděli, budeme ho z nynějších dvou hodin zkracovat na hodinu a tři čtvrtě, protože delší filmy sami nemáme rádi,“ řekl Jan Svěrák, kterého do srpnové premiéry čekají ještě triky, hudba, zvuk a další dokončovací práce.

Děj filmu se odehrává časově před Obecnou školou, tedy za druhé světové války, kdy se malý Eda s celou rodinou musel přestěhovat z Prahy na venkov.

„Myslel jsem, že se bude natáčet v Kopidlně, kde jsem své dětství prožil,“ řekl předobraz Edy Zdeněk Svěrák. „Ale Honza zjistil, že Kopidlno už je příliš moderní, takže jsem to sice trochu oplakal, ale pak jsem musel uznat, že Slavonice, které si vybral, jsou mnohem fotogeničtější,“ přiznal Zdeněk Svěrák. Ten v nynějším filmu hraje malou roli ředitele školy, kterého v Obecné škole ztvárnil Rudolf Hrušínský.

Také Jarchovský s Hřebejkem se ve své novince vracejí časově před svůj úspěšný film Pelíšky: děj Zahradnictví se odehrává od roku 1939 do konce padesátých let a vychází z příběhu rodiny Petra Jarchovského.

Natočeno má i režisérka Jitka Němcová, která uvede dokument Nechte zpívat Mišíka do kin už 8. března, v den jeho sedmdesátých narozenin. Hudebníka v něm představí očima kolegů z branže, přátel, rodiny i lékařů, Mišík sám bude o svém životě vyprávět slepici.

„Líbilo se mi, že mluví k někomu konkrétnímu, ne jen ke kameře, protože z dialogu vzniká drama. A nemyslete si, že se slepicí nelze dialog vést – nechte se překvapit,“ říká režisérka. Velké překvapení zažila ona i sám Vladimír Mišík už během natáčení, ale to už ponechme v tajnosti do jara.