RECENZE: Pražský výběr eR… A jak dál?

Už v průběhu dlouhých příprav kapela netajila skutečnost, že půjde o koncert monumentální, až megalomanský. A svůj záměr naplnila co do velikosti scény, bohatosti vizuálního provedení i množství hostů. Nejmarkantnějším z nich byl Český národní symfonický orchestr, před nímž s taktovkou stanul světově proslulý dirigent Steven Mercurio, který se postaral i o orchestrální aranžmá výběrovských skladeb.

Mezi ostatními zmiňme Ivu Pazderkovou, Vojtěcha a Viktora Dyka, Monkey Business, DJ Roxtara či operní pěvkyni Gabrielu Beňačkovou, která strhla zcela zaplněnou halu společně s Ondřejem Soukupem skladbou Slušnej člověk.

Bezmála tříhodinovou show lze v pravdě označit za velkolepou. Ovšem nelze ani popřít, že více neznamená vždycky více. Jisté kýčovité momenty (střílení konfet nevyjímaje) je možné připsat na vrub odvěké náklonnosti Pražského výběru k burlesce. Ovšem jako celek měl koncert i dynamické propady. Například v okamžiku, kdy kapela opustila s Kocábovým rozloučením jeviště (což někteří z diváků pochopili jako konec), prostor opanoval DJ Roxtar, aby byl posléze vystřídán Gabrielou Beňačkovou a poté Janou Kratochvílovou.

Večer tudíž místy klopýtal mezi pestrostí a revuální nesourodostí. Jednotliví hosté se vesměs chopili výběrovských písní se ctí, ale nebylo možné si neuvědomit, že i při nejpoctivějším přístupu se náhle vytrácí ono tajemné a nepojmenovatelné provokativní kacířství, které činí Pražský výběr nenapodobitelným. Třeba obratné jódlování univerzálního Vojtěcha Dyka tak dokázalo ve skladbě Straka v hrsti přetvořit výběrovský škleb v estrádní číslo.

K zajímavým momentům naopak patřil kytarový duel Michala Pavlíčka se Stevenem Mercuriem v Tatrmanovi. Velmi emotivní byl hold, který Pavlíček společně se stojící halou vzdal zesnulému Radimu Hladíkovi, k jehož poctě pak zazněla skladba Stín.

Popravdě řečeno to ale Pražskému výběru nejvíc slušelo, když se s neutuchající vervou opřel sám do svých klasických pecek. V té chvíli si člověk uvědomil, že ono jedinečné poťouchlé zvíře v duši a prstech pětice Kocáb, Pavlíček, Čok, Kryšpín a Hrubeš stále žije a snad čeká na svou novou podobu. Znamená-li tedy název koncertu hamletovskou otázku „být, či nebýt?“, je odpověď jasná „na eR!“