Hlavní obsah

Ondřej Gregor Brzobohatý: Jsem svobodný muzikant

Právo, Jaroslav Špulák

V neděli 4. prosince zahájí zpěvák, skladatel, hudebník a textař Ondřej Gregor Brzobohatý v brněnském Sono Centru své Universum Tour. 11. prosince se představí v ostravském Gongu a 18. v pražském Foru Karlín. Na jaře by rád vydal nové album a potom v turné pokračoval.

Foto: Lucie Levá

Ondřej Brzobohatý byl v letošním roce velmi aktivní.

Článek

Proč jste svou nadcházející koncertní sérii nazval Universum Tour?

Mohl bych možná filozofovat o tom, že skrz universum se děje spousta věcí, člověk může dosáhnout životního štěstí a to, co dá, se mu vrátí. Budu ale upřímný: líbí se mi ten název. Když jsem přemýšlel, jak by se mohla jmenovat má další deska, napadlo mě právě Universum. Navíc jsem na to slovo v životě narážel stále častěji, třeba v knížkách, které jsem četl. Dostalo se mi do cesty a já si řekl, že bych tak mohl pojmenovat své další počínání.

Vaše nové album se tedy bude jmenovat Universum?

Nechal bych to tak. Původně jsem si myslel, že ho vydám před koncerty, které mě v prosinci čekají. Nestihl jsem ho ale připravit, protože jsem pracoval na spoustě jiných věcí, od filmové hudby po album Richarda Müllera. Má deska by mohla vyjít příští rok na jaře a od března budeme v turné pokračovat.

Foto: Lucie Levá

Ondřej Brzobohatý zahájí v neděli nové turné.

Na svém loňském Symphonicum Tour jste se představil nejenom jako zpěvák, ale i jako průvodce večera a bavič. Ponesou se příští koncerty v podobném duchu?

Pokaždé když mám koncert, baví mě při něm s lidmi komunikovat. Vymýšlím si vtipy, které buď zaberou, anebo ne, pokládám jim různé otázky a samozřejmě zpívám a hraju. V tomto ohledu to bude podobné, protože si myslím, že to k mým vystoupením patří.

Kromě mé skupiny mě budou doprovázet smyčcový kvartet a přibudou dechová sekce a perkuse. Bude to tedy zvukově bohatší, než bývají mé běžné koncerty s kapelou. Také představím šest nových písniček. Některé z nich se jistě dostanou na další desku.

V jakém duchu se ponesou?

Vždycky jsem tíhl k funku, soulu, složitějším akordům a útvarům, které jsou pro mě zajímavé a nejsou prvoplánové. Zároveň mám rád takzvaný dobrý groove, když spolu jedou a souzní baskytara a bicí. Nové skladby budou postavené na něm, budou skvěle šlapat. Těch šest takových je.

Foto: archív O. Gregora Brzobohatého

Ondřej Gregor Brzobohatý na pódiu.

Vaše hudba je přesto stylově těžko zařaditelná.

Nikdy jsem nemyslel na to, že by to pro mou tvorbu mělo být typické, ale současně mě to neuráží a vlastně mi to vyhovuje. Že si lidé kupují lístky na mé koncerty kvůli jejich energii a atmosféře, mi přijde jako dobrá vizitka. Mé písničky tancují na pomezí různých žánrů a já sám jim nedávám tak jasné obrysy, aby na první poslech spadaly do nějakého konkrétního.

Co od nich tedy vy sám očekáváte?

Největší hudební naplnění vnímám při práci na filmové muzice. Rád se v ní zdokonaluju a těším se na každou novou práci. Za skládáním písniček cítím jednoduchou muzikantskou potřebu si je zahrát. Každý hudebník ví, že je to určitá forma terapie.

Má potřeba skládat a interpretovat písničky vůbec nevychází z toho, že bych chtěl nést nějaké poselství nebo měl ambice vyhrávat ankety. Navíc jsem v situaci, kdy před vydáním druhého alba necítím žádný tlak a je jen na mně, jaké bude. Jsem svobodný muzikant, který má to obrovské štěstí, že na jeho koncerty lidé chodí.

Napsal jste hudbu pro poslední album Richarda Müllera nazvané 55. Při tom jste žádný tlak také necítil?

Zpočátku jsem pociťoval obrovskou odpovědnost, to ano. Pak se ukázalo, že to bylo ve chvílích, kdy jsem podléhal nějakým obavám. Naštěstí mám v sobě jakýsi senzor, který mi vždy spolehlivě oznámí, že podléhám něčemu, co mě omezuje v kreativitě. Když k tomu dojde, umím ty obavy ze své mysli odstranit. A to se stalo i v případě práce s Richardem Müllerem a textařem Peterem Uličným.

Myslím si, že i díky tomu album velice dobře zní. Cítím z něho lehkost, ve které není nic vykalkulované. Je to hezký výsledek práce muzikantů, kteří si udělali radost.

V minulých měsících jste složil hudbu pro filmy Krycí jméno Holec, Anděl páně 2 či poslední ze série Básníků. Dá se říct, že jste se už v této oblasti etabloval?

Velice si vážím spolupráce s režisérem Jirkou Strachem. Dělali jsme spolu několikrát a to, že jsem měl možnost skládat hudbu pro Anděla páně 2, pro mě byla skvělá příležitost dostat se k dalším nabídkám. Mám teď možnost pracovat na různých televizních filmech i seriálech, a tak si mohu myslet, že jsem už docela etablovaný a ví se o mně, že se to snažím dělat poctivě.

Dokážete si představit, že by se někdy konal koncert, na kterém se bude hrát vaše filmová a seriálová hudba?

Už se chystá. Odehraje se ve Foru Karlín v Praze v květnu příštího roku. Připravujeme ho s Ondřejem Brouskem, dirigentem Janem Kučerou a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Budeme na něm hrát především hudbu českých filmových autorů a měla by zaznít i má suita z Anděla páně. Chtěli bychom si zároveň dělat z filmové hudby i tak trochu legraci a ukázat divákům třeba to, jak by to znělo, kdyby byl Beethoven pohodář a měl věčně dobrou náladu.

Reklama

Výběr článků

Načítám