Co španělské filmové fanoušky z českých filmů nejvíc zajímá?

Především starší filmy. Na přehlídku nové vlny v Barceloně přišly v září stovky lidí. Jen za poslední rok se uskutečnilo za spolupráce Českého centra víc než sto dvacet projekcí starších českých filmů Jiřího Menzela, Věry Chytilové, Jaromila Jireše, Juraje Herze, Jana Němce, Ivana Passera, Jána Kadára a Elmara Klose. Ta jména ve Španělsku táhnou. Bude to i tím, že španělský film té doby nedosahoval zdaleka takových kvalit.

Kromě filmů Carlose Saury, Luise Buñuela, který ale točil převážně ve Francii a v Mexiku, Luise Berlangy  a Juana Antonia Bardema se na starší španělské filmy nedá moc koukat. Byly poznamenané jak frankistickou cenzurou, tak bezradností a naivitou filmařů.

Zaujaly diváky ve Španělsku a v Latinské Americe i některé současné české filmy?

Velký úspěch měly letos zejména v Latinské Americe Kobry a užovky. Promítaly se v kolumbijské Bogotě, v Medellínu, Cali, peruánské Limě, v Santiagu de Chile a v Mexiku na nejrůznějších filmových přehlídkách. Letos na podzim poběží na dvou velkých španělských festivalech film Já, Olga Hepnarová a úspěch mají nové i starší filmy pro děti. Česká animovaná tvorba má ve Španělsku skvělé renomé. Líbil se Malý pán a řekl bych, že se diváci moc těší na Lichožrouty, kteří vyšli jako kniha nejen španělsky, ale i v galicijštině a katalánštině.

Samostatnou kapitolou je Jan Švankmajer, kterého považuji za nejúspěšnějšího reprezentanta české kultury ve Španělsku. To je opravdový fenomén – jako výtvarník i jako filmař. Jeho výstavy navštívily statisíce lidí, o filmy je obrovský zájem.

Co ze současného španělského filmu byste doporučil českým divákům?

Když pominu Pedra Almodóvara, v poslední době mě zaujal například v Čechách dosud neznámý pětačtyřicetiletý režisér Alberto Rodríguez, jehož detektivní snímek Malinký ostrov, který se odehrává krátce po smrti Franciska Franka v tehdy extrémně chudém regionu Huelva, je skvělý. A nedávno měl premiéru jeho film Muž tisíce tváří založený na reálných událostech z devadesátých let dvacátého století, kdy tehdejší šéf policie Luis Roldán odklonil milióny peset z policejních fondů a uprchl do zahraničí.

Jinak se dnes točí komedie a thrillery nevalné kvality a znalci by asi řekli, že velmi dobré jsou současné španělské horory.