Článek
ÚS v usnesení připustil, že prohlášení obrazu za kulturní památku znamená určité omezení. „Takové omezení však nelze paušálně pokládat za protiústavní zásah,” stojí v usnesení přístupném v soudní databázi. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.
Aukční síň se už před dražbou dotazovala Národního památkového ústavu, zda je obraz zapsán jako kulturní památka. Tehdy ještě dostala zápornou odpověď. Později ale ústav dospěl k závěru, že Tvar modré se stal památkou v roce 1997 jako součást širšího konvolutu Kupkových obrazů. Podle ÚS šlo tehdy o přiměřené rozhodnutí sledující veřejný zájem.
Na výstavy může
Firma Adolf Loos Apartment and Gallery požádala ministerstvo kultury, aby ochranu zrušilo. Když neuspěla, podala žalobu k Městskému soudu v Praze. Argumentovala v ní tvrzením, že původní rozhodnutí z roku 1997 je od počátku neplatné, nekonkrétní, chybí v něm odůvodnění. Není prý vůbec jasné, zda se skutečně týká draženého plátna. Firma poukazovala také na omezení vlastnických práv nového majitele obrazu, který s ním nemůže volně disponovat. Městský soud v Praze ale rozhodl, že ochrana kulturních památek je běžnou součástí právních řádů demokratických států.
Městský soud také uvedl, že vydražitel samozřejmě může dílo vystavovat i v zahraničí, a to i dlouhodobě. Podle zákona o státní památkové péči však musí získat souhlas ministerstva kultury. Firma posléze neuspěla ani s kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu. Kupkův Tvar modré dosud drží rekord českých aukcí. Právě Kupka se z českých autorů prodává nejlépe, a to i v zahraničí.