Původně jste hrála na kytaru, stejně jako váš otec. Proč jste ji vyměnila?

Protože jsem slyšela You Wanna Be Startin Somethin od Michaela Jacksona. Kvůli té basové lince jsem tátu požádala, aby mi ten nástroj koupil. Mám ráda pocit, který ve mně hra na baskytaru vyvolává. Líbí se mi její hluboký zvuk. Navíc je hybatelem písně a nutí lidi tančit.

Nikdy jsem neplánovala, že budu muzikantka. Chtěla jsem být inženýrka. Pak jsem ale na YouTube nahrála pár videí a najednou o mně bylo slyšet. Ozval se mi výrobce kytar Fender a volalo mi poměrně dost lidí, kteří se mnou chtěli spolupracovat. Mimo jiné Dave Stewart z kapely Eurythmics. V tu chvíli jsem se rozhodla, že to zkusím, a uvidím, co se stane.

Nik Westová pracovala s významnými umělci.

Nik Westová pracovala s významnými umělci.

FOTO: archív Nik Westové

Jste spokojená s tím, co se stalo? Tedy, že se z vás stala úspěšná profesionální hudebnice?

Moc. Hudba se mezitím stala součástí mého života, dokonce těla. Nemohla bych bez ní žít. Z koníčka se změnila v něco, co potřebuji k životu.

Spolupracovala jste s několika velkými umělci. Kteří z nich vás svým přístupem k hudbě ovlivnili?

Prince mě samozřejmě ovlivnil ve stylu hry, ale Dave Stewart mě jako umělkyni ovlivnil celkově. Naučil mě, co to vlastně znamená být umělec. Mimo jiné mě zasvětil do obchodního světa, který za vším je. Bez něj bych nejspíš nebyla v popředí vlastní kapely. Inspiroval mě k tomu, kým dnes jsem.

Jak vás k tomu dovedl?

Podle mě je v tomto ohledu génius. Na začátku mi kladl mnoho otázek, především tu, jestli chci dělat klasiku, nebo sledovat trendy. Rozhodla jsem se pokoušet o hudbu, která přetrvá generace. To je pro mě nejlepší. Pak jsme spolu začali psát písničky a já na jeho koncertech sledovala, jak komunikuje s publikem.

Zmínila jste i Prince. V čem byla podle vás jeho umělecká síla?

Dokázal ve své hudbě zachytit lidské emoce. Kromě toho, že uměl hrát na jakýkoli nástroj, skvěle zpíval a tančil. Když hrál a zpíval, měl člověk pocit, že se nachází v té situaci, o které zpívá. Pracovat s ním bylo úžasné, mnoho mě naučil. Posunul mě na vyšší úroveň.

Který hudební žánr je vám nejbližší?

Pro mě jsou rock a funk na stejné úrovni. Ovšem je pravda, že ať hraji jakýkoli žánr, neubráním se tomu, aby to nemělo funkový nádech. Funk je zřejmě v mém srdci, protože z mé hry nejvíc vyzařuje. Ale miluji všechny žánry.