Hlavní obsah

Jan Spálený: Kalkuloval jsem jen jednou

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zpěvák, skladatel a hudebník Jan Spálený vydal se svým triem album Terčino milé údolí. Je na něm záznam koncertu z tvrze Cuknštejn v Terčině údolí v jižních Čechách. Jan Spálený tak navázal na desku Panenko skákavá z roku 2012, záznam koncertu ve skokách u Žlutic.

Foto: Lucie Levá

Jan Spálený vzdal na koncertním albu poctu blues i místu.

Článek

„Album Panenko skákavá vzniklo tak, že za mnou přišel písničkář Petr Linhart a řekl, že mi ukáže místo, které je tak silné, že se z toho zblázním. Jel jsem s ním a viděl jsem monumentální potlučenou katedrálu a zbytky dvakrát vysídlené vesnice, kterou prorůstaly stromy. Tenkrát tam ještě žila jediná stálá obyvatelka. Dnes toto místo zalidňují členové občanského spolku, kteří pracují ku prospěchu věci a pořádají kulturní akce. Rozhodl jsem se na tom krásném místě uspořádat koncert a nahrát ho na album. Bylo to náročné, ale přišlo hodně lidí a koncert jsme nahráli z jedné vody načisto,“ říká Právu Spálený.

Okolí Nových Hradů navštívil Jan Spálený poprvé v létě 1946, spolu s mladším bratrem Petrem. Sešli se tam se svým otcem, který se vracel z Brity osvobozeného koncentračního tábora Bergen-Belsen. Doba to byla dramatická. Žili tam Slováci, Rumuni, Češi, Němci i další národnosti.

„Pamatuji si jenom, že na nás byli lidé hodní. Zřejmě proto, že jsme jako malé děti nepředstavovali žádný konflikt. Další vzpomínky mám mozaikovité, vidím bránu statku Svaryšov, koupání v Žáru, bitvu s husami, před kterými jsem bránil dvouletého bratra, vidím tátu. Po dalším půlstoletí jsem přijel do Nových Hradů na pozvání Kulturního a informačního centra koncertovat. A za rok či dva znovu. A opět. Jezdíme teď s manželkou do Nových Hradů každý rok a zůstáváme tam co nejdéle. Pomezí Novohradských hor a Třeboňské pánve má všechno, co je pro život třeba: les, louky, historii, lidi i samotu. A vyprodané koncerty vážné hudby v Nových Hradech,“ rekapituluje Spálený.

Pro nahrání alba vybral písně mapující třiatřicet let existence jeho kapely, s texty Pavla Vrby, Pavla Kopty, Barbary Ježkové a dalších kolegů, kterých si váží. Dále novinky s texty Květy Jarolímkové a Ladislava Vondráka i skladby, které ho provázejí po většinu života.

„Nejvíc jsem si troufl v písničce Příliš mlád. V jednapadesátém roce se objevil světový šlágr Too Young. Zpíval ho nádherným černošským sameťákem Nat King Cole. Později se ta skladba hodně hrála i u nás, s českým textem Bohuslava Nádvorníka. Zpíval ji, tuším, Richard Adam. Já mu tenkrát moc nerozuměl, protože se v něm zpívá: Když jsem za tebou přišel a chtěl s tebou žít, lidi kolem ti řekli, že jsem ještě příliš mladý, a když jsem přišel podruhé, titíž lidé řekli, že jsem příliš starý. Je to geniální text. Rozhodl jsem se, že tu skladbu na Cuknštejně zazpívám s vědomím, že je to ode mě drzost. Coleův hlas je barevný a kulatý, zní jako basklarinet ve spodní poloze, zatímco já jsem na to šel s astmatickým řevem. Blízcí lidé mi řekli, že jsem se zbláznil, protože ten příběh je vnímán klasickou optikou a Cole zpívá nádherně. Já tou písní koncert začal. Při přípravě vystoupení jsem tedy kalkuloval jen jednou, v tomto případě,“ vzpomíná Spálený.

Album s ním nahráli trumpetista, hráč na křídlovku a zpěvák Michal Gera a tubista a baskytarysta Filip Spálený, jeho syn. Je to vřelá poklona blues, slovu i místu, na kterém vzniklo.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám