Výtvarná a řemeslná jistota, to už je u Kemela dávno samozřejmost. Když vidíte nějakou figurku politika, hned víte, o koho jde. Merkelová si je podobná už z několika metrů, stejně jako Obama či Putin. Autor dokáže ve zkratce vystihnout hlavní poznávací znaky té které postavy a část z nich smysluplně zkarikuje. Nikoho však bezmyšlenkovitě nedeformuje jen proto, aby se mu vizuálně pomstil. To by bylo příliš laciné a kreslíř to moc dobře ví.

Tematicky mají jeho vtipy opravdu hodně široký záběr. Od aktuálních politických šlehů přes život obyčejného voliče v uragánu událostí až k příběhům zvířátek v lese s častou alegorickou nadstavbou. Takže na jeho obrázcích můžeme vidět Miloše Zemana, dobrého vojáka Švejka, Alberta Einsteina, Andreje Babiše nebo dva čápy před jeho hnízdem.

Ředitel Městského společenského domu v Kolíně Zdeněk Hejduk (vlevo) otevřel společně s Miroslavem Kemelem výstavu Karikatury.

Ředitel Městského společenského domu v Kolíně Zdeněk Hejduk (vlevo) otevřel společně s Miroslavem Kemelem výstavu Karikatury.

FOTO: Jan Šída, Právo

Tím, že prolíná velmi často několika významových rovin, vytváří absurdní situace, které působí komicky už samy o sobě bez doprovodného textu. Vlk, který stojí nasupeně na kameni jako politik na předvolebním mítinku a hřímá na stádo vyplašených ovcí, je satirou už jen tou syrovou výtvarnou kompozicí. Výrazným znakem kreslířových prací je totiž jistá mnohovýznamovost. Na obrázku se odvíjí paralelně několik příběhů, které je třeba postupně a trpělivě odkrývat.

S nadsázkou můžeme říci, že veřejný činitel, který nebyl aspoň na jednom vtipu Miroslava Kemela, jako by ani neexistoval. Tvůrce na vernisáži přiznal, že mu někteří z nich občas i píší, proč o ně dosud neprojevil výtvarný zájem. Lepší pochvalu si asi nemůže kreslíř satirik snad ani přát.