Článek
Že se Bargeld odklání od typického projetí Neubauten bylo patrné už na konci devadesátých let, i když už na albu Tabula rasa se objevovaly tišší až lyrické komorní skladby. Nové komornější zaměření pak převládlo na albu Alles wieder offen z roku 2008.
Ještě poklidnější byly projekty Bargelda s italským skladatelem filmové hudby Tehem Teardem. Už debut Still Smiling nabízel potemnělou hudbu postavenou na podivných zvucích elektroniky doprovázené smyčci. Akustické nástroje hrály ještě výraznější roli na letošní desce Nerissimo, kde smyčce, zejména cello, doplnil basklarinet.
Naživo akustické nástroje hrály ještě větší roli než na desce, kde většinou jen doplňovaly podivné pokroucené zvuky elektronických smyček. Na koncertě měly často smyčce hlavní roli, byť osnovu skladeb vytvářela především Teardova barytonová kytara.
Zvuk byl potemnělý, protože v aranžmá převažovaly hlubší nástroje – barytonová kytara, cello a basklarinet. Výšky sice nechyběly, ale vstupy houslí nebo zvonkohry byly přece jen méně časté. Magickou atmosféru na pomezí hororu a hudby z kabinetu kuriozit podtrhával polomluvený Blixův projev.