V rozhlasové vinárně U pavouka se před padesáti lety zrodil velký český fenomén, imaginární postava Járy Cimrmana, kterou se původně bavili Jiří Šebánek, Zdeněk Svěrák a jazzman Karel Velebný.

V roce 1967 vzniklo Divadlo Járy Cimrmana. Autorská dvojice Smoljak - Svěrák pro něj napsala hry jako Dobytí severního pólu, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Záskok, Posel z Liptákova, České nebe či Švestka, které se staly legendárními, stejně jako další osobnosti divadla - Miloň Čepelka, Pavel Vondruška, Petr Bruckner, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Václav Kotek, Jan Kašpar, Genadij Rumlena. A proč mají „cimrmani“ pořád vyprodáno?

Dobytí severního pólu

Dobytí severního pólu

FOTO: zdjc.cz

Zaprvé jsou nadčasoví. Staví humor na univerzálních lidských vlastnostech, které nejsou vázány na dobu vzniku divadla. Zadruhé jejich humor neuráží, je opakem vulgarity a stupidity, na které si zakládají tzv. lidové „řachandy“. Působí vlastně jako balzám na nervy.

Divadlo Járy Cimrmana

Divadlo Járy Cimrmana

FOTO: zdjc.cz

Zatřetí je propracovaný, složitý. Divák se musí zamyslet a pointa přichází jako sladká odměna. Začtvrté přesně odhadl touhu Čechů zabývat se svou historií a identitou, která ale nevylučuje touhu se tomu vysmát. To máme společné s Brity (viz nápadná podobnost některých cimrmanovských fórů a Monty Pythonů), ale méně už s Poláky, Rusy nebo Němci. Dnes už sice víme, že Cimrmana svým způsobem pochopí „Němec i Brit - čili Anglosasové“, protože hry byly přeloženy, ale v jiné zemi by Divadlo Járy Cimrmana nemohlo získat takovou popularitu.

Zapáté je Cimrman spojen se Zdeňkem Svěrákem, kterého má ráda drtivá většina Čechů. Je to nejen vtipný, ale také laskavý člověk.