Kavkaz, Ázerbájdžán, Burjatsko, Mongolsko, Azory, Egypt, Peru, Austrálie, Barma, Thajsko, Čína, Srí Lanka - to jsou jen některé z oblastí, které procestoval biolog Stanislav Komárek.

Ve svých zápiscích spojuje docela zábavně (často v jedné větě či odstavci) bláznivé historky, odborný popis flóry a fauny, psychoanalýzu obyvatel i střípky historie.

Děs z drsných poměrů Asie a Afriky se mísí s nostalgií po věcech u nás dávno nemožných. A nakonec se neubrání pocitu, že u nás sice všechno máme, ale „nic není doopravdy“, zatímco tradiční společnosti se jeví jako intenzivně žijící.

Kavkaz 1979

Nejklíčovější částí knížky se zdá být nikoliv líčení exotické Barmy či Amazonie, kam si dnes mohou zajet bez problémů mnozí, ale líčení sovětských oblastí z let tuhého komunismu, protože spatřit Kavkaz roku 1979 vám už neumožní žádná cestovka.

Odlehlé končiny SSSR vynikaly bizarností společenských poměrů, kterou autor s chutí a jemným odstupem komentuje, hnusným jídlem i dobrodružným ubytováním. Poměry na moskevské univerzitě však mohly vypadat z Československa jako docela svobodné a možnosti vědců nebyly nejhorší.

Zemi každopádně rozkládal nezvladatelný alkoholismus, byrokracie, neúcta k lidským právům a specificky velkoruská natvrdlost, potěmkinovská neschopnost (záměrná?) problémy vidět a klidně řešit. Komárkovy „Obrazy z Rus“ připomínají typicky středoevropské zírání na nekonečnou východní pláň - fascinované, trochu strach nahánějící a vedoucí k uvědomění, že s touto modrookou Asií asi nemáme moc společného.

Celkové hodnocení: 70 %    

 

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: