Opěla se narodil 22. května 1935. Vystudoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně obor dirigování u Bohumila Bakaly. V roce 1958 nastoupil jako nejmladší dirigent v tehdejším Československu do čela Filharmonie pracujících v Gottwaldově. O šest let později emigroval do západního Německa.

V Mnichově, kde se usadil, ho záhy objevil Rafael Kubelík a umožnil Opělovi spolupráci s Bavorským rozhlasem. Účinkoval jako asistent šéfů symfonického orchestru, dirigovaného vedle Kubelíka i sirem Colinem Davisem či Lorinem Maazlem.

V roce 1968 se stal laureátem Mezinárodní dirigentské soutěže Akademie Santa Cecilia v Římě a absolvoval mistrovské kurzy u svého patrona Rafaela Kubelíka a Franka Ferrari. Mezinárodnímu hudebnímu publiku se představil nejen živými koncerty, ale i rozhlasovými a televizními nahrávkami.

Otevřely mu cestu až do Jižní Koreje, kde byl v sezóně 1971/1972 šéfem Národního symfonického orchestru v Soulu. Od roku 1986 byl jmenován docentem na Musikhochschule v Mnichově, kde vedl vysokoškolský orchestr.

Nadaný hudebník v 90. letech minulého století nastudoval a uvedl v produkci svých bratrů Jiřího a Vladimíra ve světové premiéře tři skladby českých soudobých skladatelů Jana Klusáka a Zbyňka Matějů.

V té době se stal ředitelem Bavorského rozhlasového orchestru. Koncertní pódium opustil s titulem "čestný dirigent".