Zanechal za sebou velký kus humoru, kterým společně s Hillem v nesourodé dvojici tlusťocha a modrookého krasavce bavili publikum zejména v sedmdesátých letech v italských komediích i spaghetti westernech. Jejich kousky a sláva pronikly v té době i k českým divákům v míře vrchovaté.

Už když se jako Carlo Pedersoli 31. října 1929 narodil, byl ho pořádný kousek. Vážil 6 kg a měřil 58 cm. Nic ale dlouho nenasvědčovalo tomu, že by se měl stát hercem. Vystudoval práva a svou první kariéru udělal jako sportovec. Byl úspěšným vodním pólistou a plavcem – prvním Italem, který uplaval 100 metrů volným stylem pod jednu minutu. V padesátých letech reprezentoval Itálii na olympijských hrách v Helsinkách a v Melbourne.

Herectví mu však bylo zřejmě souzeno. První, ještě bezejmennou roli dostal v roce 1951 v historickém eposu Quo Vadis.

Budem Spencerem se Carlo Pedersoli stal v roce 1967. Jméno si vybral podle svého oblíbeného amerického piva Budweiser, příjmení pak na počest svého oblíbeného herce Spencera Tracyho. Zhruba ve stejné době a pak zejména v sedmdesátých letech přišel úspěch ve dvojici v Terencem Hillem, který už měl v té době za sebou o něco zářivější kariéru, mimo jiné ve filmech o Vinnetouovi.

Jejich prvním společným filmem byl v roce 1967 snímek Bůh odpouští, já ne!. Potom přišla Pravá a levá ruka ďábla a po ní ještě dalších šestnáct společných filmů. K těm neslavnějším patřily Jestli se rozzlobíme, budeme zlí (s nezapomenutelnou hudbou bratrů De Angelisových), Malý unavený Joe nebo Sudá a lichá.

V sedmdesátých letech se stal Bud Spencer také komisařem Rizzem ve filmech Policajt drábem, Policajt v Hongkongu a Policajt v Africe.

V průběhu 80. let však sláva jejich komedií opadla. Spencer z filmového plátna do značné míry zmizel, hrál hlavně v televizních seriálech a věnoval se podnikání. A trochu také politice. V roce 2005 neúspěšně kandidoval v regionálních volbách za stranu tehdejšího premiéra Berlusconiho. S manželkou Marií měl tři děti.