Do razantně seškrtaného „digestu ze Shakespeara“, trvajícího sto minut bez pauzy, se totiž vejde téměř vše – a hlavně hodně obrazivosti a fantazie. Milovníci a znalci Shakespearova Snu mohou postrádat temnou hrozbu smrti vznášející se nad aténskými milenci i typický shakespearovský obraz rozkolísané rovnováhy světa vyvolaný sporem Titanie a Oberona i řadu dalších věcí, neboť zde se hraje především o mladé partě, jež si vyrazila na dobrodružný čundr do nočního lesa, o puberťácích nadržených jak hravá štěňata, o vášnivé touze jedné nešťastné holky být už konečně pod čepcem (výborná, groteskní i dojemná Helena Lucie Polišenské!). A do toho duní hudba z obřího reproduktoru coby znaku technopártyového a hiphopového mládí, lítá se po scéně, skáče na trampolíně, dost křičí a máchá svítícími meči z Hvězdných válek, soptí se láskou i nesnášenlivostí.

To vše se děje na lhotákovsky poetické scéně se svítícím balónem, pádícími mraky, prostupnými stěnami a spoustou molitanové drtě na podlaze, která připomíná spíš cirkusovou manéž než les a v níž se s velkou obratností pohybuje skřetovský Puk, tak trochu Sméagol, trochu Glum, trochu zvíře, trochu člověk, vřeštivý kozel i milý popleta. Michal Kern je pro tuto roli jako stvořený, včetně pohybového a mimického vybavení.

V kýčovitou svatební show proměnil režisér Špinar shakespearovské řemeslníky ve Snu čarovné noci.

V kýčovitou svatební show proměnil režisér Špinar shakespearovské řemeslníky ve Snu čarovné noci.

FOTO: Petr Neubert

Daniel Špinar si bere ze Shakespearova textu jen základní situace a organizuje si je do vlastního obrazu, jistě zjednodušeného a přizpůsobeného jeho vnímání této komedie zaměnitelného milostného třeštění, ale jeho crazy sen až překvapivě ladí s horečnatým shakespearovským Snem. Je to bláznivý, permanentní i torzovitý videoklip se spoustou odkazů a náznaků, někdy přímočarých, jindy obrazivých, převádějících shakespearovskou magii do jazyka dnešního světa, pracuje se tu s agresivitou, poezií i vědomou trapností. To, když řemeslníky zkoušející naivní hru o Pyramovi a Thisbě nahradí kýčovitá scénka aranžovaná nesnesitelnou majitelkou svatební agentury, znásilňující homolkovskou rodinku k secvičování svatební show.

Špinarův Sen čarovné noci může vyvolat polemiky a proč také ne, může být pokládán za „generační“ přizpůsobení shakespearovské poetiky, ale nelze mu upřít spád, schopnost uchopit osobitě snovou magii tajemného lesa, vizvárovsky rozpohybovanou choreografii a v neposlední řadě to, že diváky baví. A nejen Špinarovy vrstevníky. Na čtvrteční premiéře se svorně bavili diváci napříč generacemi.

William Shakespeare: Sen čarovné noci
Překlad: Jiří Josek, režie: Daniel Špinar, dramaturgie: Milan Šotek, scéna: Henrich Boráros, kostýmy: Linda Boráros, choreografie: Radim Vizváry, hudba: Ondřej Gášek, light design: Martin Špetlík. Premiéra 16. června v Národním divadle Praha.

Celkové hodnocení: 80 %