Katedrála svatého Víta, jak ji neznáme

Připravena je působivě udělaná kopie vnitřního a vnějšího triforia katedrály, kde je ojedinělá sochařská galerie z druhé poloviny 14. století. Triforium, tedy průchod v síle zdi zhruba v polovině výšky katedrály, nabízí především portréty rodiny Karla IV. a podobizny architektů i stavebníků chrámu. Evropským unikátem je autoportrét Petra Parléře a vyobrazení prvního stavitele katedrály Matyáše z Arrasu.

Kulisu chrámu pro hradní Jízdárnu připravil Vladimír Kosík. Sochy jsou na výstavě představeny v podobě dokonalých odlitků. Trochu to koncepcí i prezentací připomene úspěšnou německou výstavu o díle Naumburského mistra, která byla před pěti lety v Sasku.

Autorský tým pod vedením Petra Chotěbora připravil i galerii fantaskních masek, které se nalézají na různých místech v interiéru i exteriéru katedrály a v lepším případě je lze v originále spatřit pouze pomocí dalekohledu. Zobrazují v nadživotní velikosti hlavy rozšklebených ďáblů. Je jich tolik, že by jim mohli konkurovat jen čerti z obrazů Hieronyma Bosche. Řada z nich byla v podobě dokonalé kopie vytvořena přímo pro výstavu.

Zajímavé je, že žádná z groteskních tváří se neopakuje. Každá je originální vzhledem i stylizací. Celý soubor je spojen s kameníky, kteří pracovali ve službách hlavního architekta Petra Parléře, jenž byl sám vynikajícím sochařem a fantazií předčil i mnohé surrealisty.

Vůbec poprvé se může divák seznámit s tímto uměleckým zázrakem evropské gotiky. Výstava nabízí i detailní pohled do dílny stavební huti, která budovala katedrálu za Karla IV. a jeho syna Václava IV.

Třetinu expozice pak zaplňují nálezy gotických textilií, které byly objeveny v hrobech českých panovníků ve Svatovítské katedrále. Je to absolutní módní luxus doby 14. a 15. století. Část oděvů byla rekonstruována týmem vedeným Milenou Bravermanovou. Dochované fragmenty jsou představeny i s pečlivým rozkreslením všech ornamentů. Zbytky královských šatů jsou v takovém rozsahu představeny vůbec poprvé.

Katedrále sv. Víta jako místu královských korunovací je pak věnována samostatná výstava v Císařské konírně Pražského hradu. Nabízí řadu zlatnických gotických pokladů, především korunovační kříž, který Karel IV. vybavil vzácnými relikviemi, zlatou korunu českých královen zapůjčenou z muzea ve Vratislavi nebo luxusní kříž krále Přemysla Otakara II., který byl přivezen z katedrální pokladnice z bavorského Řezna.

Divák se mimo jiné seznámí s korunovačním řádem Karla IV. a se vznikem i vývojem korunovačního rituálu od 11. až do 19. století. Historii korunovací v Praze dokumentovanou na mnoha unikátních vizuálních pramenech připravili Ivana Kyzourová a Vít Vlnas.

Výstavy v Jízdárně Pražského hradu i v Císařské konírně doplňují výstavu Národní galerie o Karlu IV. a jeho době, která je v pražské Valdštejnské jízdárně. Během jednoho dne si tak diváci mohou udělat v Praze představu o slavném Lucemburkovi jako státníkovi i uměleckém mecenáši. Všechny výstavy jsou připraveny na vysoké odborné úrovni.