Aktuální sestavu tvoří zpěvačka Jitka Charvátová, klávesista Petr Kučera, bubeník Jan Vozáry a dvorní textař a v současnosti kytarista Petr Hons.

Dva posledně jmenovaní odpověděli Právu na několik otázek.

Bylo těžké vrátit se bez Petra Muka?

Vozáry: Na tom, jestli se jako Oceán vrátíme, jsme se domlouvali už s Petrem Mukem. K rozhodujícímu kroku ale nedošlo, Petr svůj názor neustále přehodnocoval.

Od první chvíle si Jitka našla svou polohu a nikdy Petra nekopírovala. Petr Hons

Když už jsme byli domluveni, že to uděláme, nečekaně zemřel. Později jsme tedy oslovili Jitku Charvátovou. Znali jsme ji z působení v kapele Fiction, kde s ní někteří z nás hráli, a věděli jsme, že ji do kapely chceme.

Hons: Rozhodli jsme se, že budeme mít ženský hlas, abychom tím předešli srovnávání s Petrem Mukem. Kdyby s námi zpíval muž, něčemu takovému by neunikl. Jitka navíc skvěle zpívá, má zajímavou barvu hlasu a skvělý výraz. Od první chvíle si našla svou polohu a nikdy Petra nekopírovala.

Jak na to rozhodnutí reagovali vaši fanoušci?

Vozáry: Rozdělili se na dva tábory. Skalní fanoušci Petra Muka začali na Facebooku vytvářet skupiny, které byly proti návratu s Jitkou Charvátovou.

Hons: Diskuse jsou samozřejmě namístě a v pořádku. Spíš nás mrzí, že nám ortodoxní fanoušci Petra Muka upírají právo pokračovat v nové sestavě dál. Přitom hudbu a texty jsme vytvářeli my, Petr byl především zpěvák. Kapelu Oceán vždy tvořili čtyři lidé a já psal texty.

Vozáry: Oceán jsme v pětaosmdesátém roce zakládali Petr Kučera a já, přičemž já vymyslel název a začali jsme skládat první písničky. Petr Muk přišel až potom.

V sestavě už není Dušan Vozáry, který ale u comebacku v roce 2011 byl. Proč odešel?

Vozáry: Skončil na konci loňského roku. Důvodem jeho odchodu byla celková únava.

Hons: Už od roku 2011 z něho bylo cítit, že ztrácí elán a sílu. Přestal do toho mít chuť. Práce ve studiu ho vždycky bavila, ale radosti z koncertování se vzdaloval.

Petře, je pro vás jako textaře velký rozdíl psát pro muže a ženu?

Hons: Měl jsem z toho trochu strach. Zkusil jsem si to ale už ve své vlastní kapele Walden, kde jsme měli zpěvačku, a ukázalo se, že to tak velký problém není. Je to samozřejmě trochu něco jiného, ženský princip je jiný než mužský, ale postupem času jsem se do něho naučil stylizovat. V této chvíli s tím žádný problém nemám.

Vozáry: A Jitka zase nemá problém s tím, že na koncertech zpívá texty, které byly napsány pro Petra Muka. Zpívá je v původních verzích.

Oceán měl před lety charakteristický zvuk, který dnes patří do období počátku devadesátých let. Jak jste při nahrávání alba k této skutečnosti přistupovali?

Hons: Na začátku jsme si řekli, že chceme zachovat kontinuitu. Jak ale vznikaly nové skladby, sound se začal měnit. Navíc jsme si řekli, že by se nám v písničkách líbil například zvuk akustických nástrojů, což je pro Oceán nová věc. Ve spolupráci s producentem Arminem Effenbergerem tak vznikl nový a současný zvuk kapely.

Vozáry: Před pěti lety, kdy jsme se vraceli na scénu, jsme navázali na to, co bylo. S novou deskou jsme se dostali do současnosti, ale přiznáváme na ní své kořeny.

Hons: Pokud jde o texty, v nich jsme navázali na minulost. Na nové desce jsou opět témata lásky i duchovní záležitosti, které k Oceánu patří.

Je na albu vzpomínka na Petra Muka?

Hons: Věnovali jsme mu písničku Bludný Holanďan, je to zmíněno i v bookletu alba. Původně jsme ji neskládali s tímto záměrem, teprve později jsme se všichni v kapele dohodli, že mu ji věnujeme. Náladou a obsahem tomu odpovídá. Pořád na něho vzpomínáme.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: