Obálka a název knihy Šťastní lidé čtou a pijou kávu avizují, že příběh čtenáře zavede do Paříže a bude se věnovat knihám, možná v kombinaci s kávou. Leckoho by pak mohlo překvapit, že děj se odehrává kdesi mezi chatrčí a hospodou na irském pobřeží a knihy s kávou zůstaly kdesi zapomenuty.

Diane přijde při autonehodě o dceru a manžela. Po roce stráveném na domácím gauči kouřením cigaret se navzdory protestům svého sexy gay přítele vydává začít znovu, do chladného Irska.

Diane je ryze neuvěřitelná, nesnesitelná a neuchopitelná postava, kterou autorka vykresluje jen skrze její výbuchy vzteku, agrese a nenávisti.

Zcela nadměrně a zbytečně. Čtenář už na první stránce vcelku jasně pochopí, že po smrti rodiny bude nějakým způsobem nešťastná. K ní přičaruje (jak jinak než) záhadou opředeného, podobně agresivního, nesnesitelného a nenávistného muže. Nečekaně i ten bude mít nevyřešenou minulost.

Převážná většina knihy je jen zdlouhavým výčtem nepříjemných a trapných situací mezi dvojicí a čekáním na okamžik, kdy se (k překvapení všech) dají dohromady. Pokud by bylo záměrem autorky napsat průměrnou romanci, jejíž podstatou je milostná akce, vypjaté emoce a překombinovaní hrdinové, měla by vyhráno.

Jakožto zástupce současné francouzské románové tvorby však zdaleka nepatří kniha Šťastní lidé čtou a pijou kávu k tomu reprezentativnímu, bohužel ani k tomu průměrnému. Dohromady jde o křečovitý pokus, na jehož konci je zklamání.

 Celkové hodnocení: 35 % 

 

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: