V názvu výstavy je sice vepsáno věnování dětem, ale bylo by chybou chápat expozici striktně jako obrázkovou prezentaci pro nejmenší. Dospělý návštěvník by si měl totiž především všimnout výtvarné techniky tvůrce, která je nejen na vysoké řemeslné úrovni, ale má v sobě i zvláštní duchovní nadstavbu. Tu vytváří originálním pronikáním dětského fantazijního světa a dospělého vidění skutečnosti.

Výtvarník Jiří Šalamoun.

Výtvarník Jiří Šalamoun

FOTO: Jan Šída, Právo

Šalamoun využívá širokou paletu všech možných výtvarných stylů a škol. Sahá k barevné nápaditosti pop artu, komiksové dynamice, figurální striktnosti starých dřevořezů či tradici české pohádkové ilustrace. Všechny výše uvedené odkazy dokáže využít tak, aby na obrázku dokonale fungovaly a vytvořily originální kompozici, která je na první pohled jasně identifikovatelná.

Figurka maxipsa Fíka díky tomu působí moderně a nepoučený pozorovatel by neuhádl, že ji autor vytvořil před čtyřmi desítkami let. Stále má v sobě určitou jiskru a neopakovatelné kouzlo. Je to tím, že výtvarník má smysl pro jemný detail, každý chlup zvířete je přesně tam, kde má být, ale zároveň je postavička namalovaná jednoduše, aby byla snadno vizuálně uchopitelná.

Maxipes Fík jako štěně.

Maxipes Fík jako štěně

FOTO: Jan Šída, Právo

Posedlost detailem naplno oceníme také u filmových plakátů, ale zejména pak u knižních ilustrací z publikací Poslední Mohykán nebo Hobit. Dokonale propracované křesadlové zámky zbraní, výzbroj indiánských válečníků, vojenské uniformy či runová mapa dokazují nejen tvůrcovo manuální mistrovství, ale i jeho hluboké znalosti z historie, geografie i literatury.

Právě proto patří Jiří Šalamoun mezi naše nejvýraznější tvůrce. Jeho figurky doprovázejí životem již několik generací. Ba co víc, když je člověk uvidí, začíná se díky nim vracet do dětství.