Aktivisté totiž, jak upozornil deník The Times, právě pomocí publicity kolem filmu zatlačili na německé ministerstvo zahraničí, aby konečně začalo něco dělat ve věci tisíců obětí sekty.

„Chceme vědět, jaké informace tehdejší naše ambasáda v Santiagu de Chile o sektě měla. Film je unikátní ukázkou, jak kultura dokáže pohnout s politikou,“ řekl Steinmeier.

Zleva Michael Nyqvist, Emma Watsonová a Daniel Bruehl na premiéře filmu Colonia Dignidad v únoru 2016

Zleva Michael Nyqvist, Emma Watsonová a Daniel Bruehl na premiéře filmu Colonia Dignidad v únoru 2016

FOTO: Profimedia.cz

Děti bez rodičů

Schäfer se nechal uctívat členy protestantské sekty jako bůh. V duchu všech destruktivních kultů zakázal členům veškeré osobní vztahy. Museli od rána do večera tvrdě pracovat na poli. Kdo nestačil, byl nemilosrdně trestán elektrošoky na genitáliích či na hlavě, mnohaměsíčním vězením, veřejným zesměšňováním, zákazem mluvit a tvrdým bitím.

V průběhu třiceti let údajně Schäfer zneužil až 30 tisíc dětí. Ti, kdo se mu bez výhrad podřídili, a to i sexuálně, měli jistá privilegia. Kolonie teoreticky vedla ke křesťanské lásce k bližnímu, stal se z ní však trestní lágr, lidé tam byli systematicky zbavováni svobody, prováděly se tam násilné lékařské pokusy. Děti byly odebrány rodičům, láska byla oficiálně zakázána.

Paul Schäfer na fotografii z roku 2005

Paul Schäfer na fotografii z roku 2005

FOTO: Profimedia.cz

Kolonii obehnanou ostnatým drátem nechal v době své diktatury (1973–90) pučista Augusto Pinochet v klidu fungovat. Sám v podobných odlehlých lágrech mučil a zabíjel své odpůrce a sekta mu v tomto ohledu také posloužila. Oběti tam trýznili nejen příslušníci chilské tajné služby, ale i někteří členové sekty.

Diplomaté posílali uprchlíky zpátky

„Postoj ke Colonii Dignidad je temnou kapitolou novodobé německé diplomacie, která se navíc táhla od 60. až do 80. let,“ přiznal Steinmeier.

Emma Watsonová, známá coby Hermiona z Harryho Pottera, hraje ve snímku Kolonie agentku, která do sekty infiltruje, aby zachránila přítele, jehož hraje neméně slavný německý herec Daniel Brühl. Jejich příběh odráží skutečné osudy mladých lidí, jimž se podařilo z kolonie prchnout. Dopadalo to ale tragicky – když se obrátili na západoněmeckou ambasádu v Santiagu, diplomaté je do lágru vrátili. Další uprchlíci se proto obraceli raději na kanadské velvyslanectví.

Schäfera (ve filmu ho hraje Švéd Michael Nyqvist) přitom navštěvovali i západoněmečtí politici a poradci ministrů, zejména z bavorské CSU, a pochvalovali si „pořádek“, jenž za dráty vládne. Až v roce 1996 začala chilská justice Schäferovy zločiny šetřit. O rok později z Chile uprchl. S ním zmizeli i jeho nejvěrnější – někteří dokonce do Německa. Zatčen byl za zneužívání dětí, porušování lidských práv a nelegální držení zbraní teprve v roce 2005 v Argentině.

Žaloba jej vinila i ze smrti matematika Borise Weisfeilera, který zmizel nedaleko kolonie v roce 1985. Chilská justice Schäferovi po dlouhém soudu vyměřila dvacet let těžkého žaláře. Zemřel však už v roce 2010 v 88 letech.