Scénář Mika Rosolia je o prezidentovi, který propadl demenci ještě v době, kdy byl v úřadu. Stážista pak měl zajistit, aby si zmatený politik myslel, že je hercem ve filmu.

Skutečný Ronald Reagan také trpěl Alzheimerovou chorobou a syn Michael proto napsal, že „tvůrci filmu by se měli stydět“, protože „alzheimer není žádná komedie pro 5 miliónů lidí, kteří nemocí trpí“.

Také Reaganova dcera Patti Davisová odsoudila film v emotivním dopise Ferrellovi, který zveřejnila na internetu. Popsala, jak smutné pro ni bylo pozorovat otce, který ztrácel intelekt, třásl se mu hlas a často se ptal, kde je. Ferrellovi vyčítala, že v tomto tématu mohl hledat humor.

Prezident Ronald Reagan s ženou Nancy

Prezident Ronald Reagan s ženou Nancy

FOTO: Profimedia.cz

Americká Alzheimerovská asociace vydala odsuzující tiskové prohlášení: “Jsme zděšeni, že někdo plánuje film, který satirizuje člověka s alzheimerem nebo jinou formou demence. Zvažovali by snad filmaři komedii o smrtící rakovině nebo jiné smrtelné nemoci?“

Prohlášení je však při hlubším zamyšlení úplně zmatené, protože komedie o různě postižených lidech a o smrti se točí běžně už desítky let. Jednu dobu to bylo v americkém a skandinávském filmu téma tak časté, že už se dalo hovořit o klišé. Nejeden renomovaný režisér si na černém humoru založil celou kariéru.