Článek
Film z roku 1977 o tom, jak se děti s pomocí duchů chopí opravy starého hradu, patří do klasiky rodinných komedií. Je to díky hvězdnému hereckému obsazení a písničkám Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. Ty jsou také hlavní devízou muzikálu, či spíš stejnojmenného písničkálu.
K těm původním filmovým, jako jsou Pramen zdraví z Posázaví, Hajný je lesa pán nebo Skřítkové tesaři, přibyl Cimrmanův Elektrický valčík, Neopouštěj staré věci pro nové, Mravenčí ukolébavka, Když se zamiluje kůň a hlavně populární Dělání a Není nutno.
Jiří Korn a Miluše Bittnerová jako Jouza a Černá kronika
Děj muzikálu je založený na principu divadla na divadle. Ochotníci z obce u hradu Brtníku zkoušejí za pomoci studentů z DAMU vedených slavným Mistrem představení podle známého filmu, přičemž se mezi oběma skupinami rodí vztahy. Ale hlavně jde o to uplatnit co nejvíc písniček.
Znalost filmu je, zejména pro dětské publikum, výhodou, protože ze zkoušených výjevů si děj, zvláště v první polovině, poskládají děti jen stěží. První půlka je také až moc upovídaná a narážky na minulý režim jsou zaměřené spíš na rodiče než děti. Ty se chytají jen na jednotlivé písničky, které jsou pospojované někdy krkolomnými, jindy vtipnými „oslími můstky“. Druhá půlka je dynamičtější, zvlášť díky temperamentním trpaslíkům, kteří šikovně naddimenzovanými rekvizitami působí opravdu autenticky.
Duchařský písničkál drží spolehlivá režie Antonína Procházky i kvalitní obsazení. Jiří Korn je sice pod zrzavou parukou vedoucího samoobsluhy Jouzy k nepoznání, ale skvěle zpívá i hraje. Roman Vojtek si s chutí vystřihl samolibého hereckého Mistra a navíc výborně tančí, Hana Holišová a Pavel Režný tvoří příjemnou a dobře zpívající mladou dvojici Leony (Leontýnky) a Pavla (Dlouhého Jendy). Miluše Bittnerová jako Učitelka (Černá kronika) a Michal Suchánek coby Ředitel školy jim sekundují v komediální nadsázce.
Trpaslíci budující hradní střechu jsou miláčky dětského publika.
Jako dobrý zpěvák a samozřejmě herec se ukázal i Vladimír Kratina ve dvojroli Kastelána a rytíře Brtníka, ale dobří jsou vlastně všichni, včetně početné mladé company, která zpívá, tančí a hraje se zjevnou chutí a nadšením.
Na úspěchu má podíl i jistě nákladná, ale působivá dekorace hradu Brtníku, hudební aranžmá Ondřeje Soukupa a kapela pod taktovkou Dalibora Kaprase nebo Miloše Krejčího. Jen předehry k oběma polovinám by mohly být méně zvukově předimenzované.
Ať žijí duchové! je příjemný rodinný písničkál, který si užijí děti i rodiče. Ti ovšem musí počítat s tím, že na nich potomkové o pauze vymámí trpasličí čapku, Leontýnčin vysoký klobouk nebo jinou upomínkovou rekvizitu prodávanou v přísálí.
Celkové hodnocení: 80 %
Ať žijí duchové!
Autorský tým Antonín Procházka, Jiří Melíšek, Oldřich Lipský, Ivan Hubač, Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř, hudební aranžmá Ondřej Soukup, režie Antonín Procházka, scéna Daniel Dvořák.
Premiéra 22. dubna v Kongresovém centru Praha, psáno z 1. odpolední reprízy 23. dubna 2016