V roce 2006 vydala kapela kolekci Studio 1, která se příliš nepovedla. Red Flag je její v pořadí čtvrté studiové album a mělo jí napravit reputaci. To se povedlo. Pokud jde o hudební a interpretační kvalitu, svého předchůdce hravě předčilo.

Skupina All Saints nikdy nevyznávala hudební trendy. Není to tak ani na novice. Jako by z nich přirozeně padaly skladby, které mají klasickou písničkovou strukturu a je na posluchači, zda je tak přijme. Základem tvorby dam je pop osmdesátých let. V něm si berou atmosféru a koketují s ním leckde i ve zvukové stopě nahrávek. Koneckonců, v té době byl pop nejsdílnější, tak proč z něho nebrat inspiraci?

Obal alba nové desky kapely All Saints.

Obal alba nové desky kapely All Saints

FOTO: Universal Music

Red Flag není novátorským albem. Svým celkovým zvukem spadá spíše do devadesátých let, kdy měla elektronika svou klíčovou funkci a z popových skladeb dělala kousky až taneční. V písni Ratched Behaviour je třeba patrné, že se kapela baví dancehallem.

Nejsilnější je ale v tradičních popových písničkách, v nichž zpěv stojí nad hudebním doprovodem. Týká se to energických One Strike či titulní skladby, také náladou se postupně rozpínající One Woman Man.

Těžko lze diskutovat o kvalitě zpěvu, v tom byla kapela vždy perfektní. S touto výbavou a dobrými producenty v zádech natočila desku, která sice nevstoupí do historie, ale zároveň neurazí. Je příjemná, chytře popová a velmi dívčí.

All Saints: Red Flag
Universal Music, 47:41

Celkové hodnocení: 70 %