Vaše postava Mikea Banninga se vrací – proměnila se v něčem za ty tři roky?

Především se změnil jeho vztah k práci. Jeho žena je těhotná, takže Mike sice ví, že odpovědnost vůči prezidentovi je na prvním místě, ale zároveň se má stát otcem, a musí myslet i na svou rodinu. Ten pohřeb britského premiéra tedy nemohl přijít v horší chvíli. A i když pak samozřejmě do Londýna jede a po útocích chce prezidenta zachránit, myslí také na ženu, která má už za měsíc přivést na svět jeho dítě.

Je podle vašeho názoru důležité, aby měl akční hrdina silné rodinné zázemí?

Pro mě to důležité je. Viděl jsem spousty akčních filmů, kde nebyly zdůrazněny citové vazby, a musím říci, že mě ty filmy moc nenadchly.

Když točíte akční film a můžete se opřít o charaktery a vztahy mezi nimi, má to zpětný vliv i na vnímání akce, přináší to silnější prožitek, a to filmu samozřejmě velmi pomáhá. Člověk by se měl snažit dostat do příběhu emoce, zábavu, vzrušení, strach i zranitelnost. Natočil jsem filmy mnoha žánrů a myslím, že natočit opravdu dobrý akční film je jedna z nejtěžších věcí.

FOTO: Cinemart

Díváte se pro inspiraci na staré nebo spíše moderní akční filmy a jejich hrdiny?

Na ty staré s herci jako Lee Marvin nebo Steve McQueen – to byli chlapi! Ale ze všech nejradši mám Paula Newmana. V Pádu Londýna musíme v jednu chvíli projet ulicí, kde je připravená hromada střelců. Víme, že to nemusíme přežít, ale je to jediná cesta. Koukneme se na sebe a šlápneme na plyn. To je prostě Butch Cassidy a Sundance Kid!

Akčních hrdinů je dnes víc než kdykoliv dřív, a většinou velmi vážně podaných. Neměl jste chuť do toho svého vložit trochu humoru, ironie?

Měl, a doufám, že jsem to i udělal. I když je to film o vážných věcech, i když už jsme takové věci jako útok teroristů zažili a bohužel stále zažíváme, snažili jsme do něj vložit humor, jak to jen šlo. Konec konců nejlepší anekdoty jsem určitě slyšel na pohřbech…

Jaké to bylo hrát se snubním prstenem na ruce?

To se ani neptejte! Jeden večer jsem si ho po natáčení zapomněl sundat, pak jsem skypoval se svou přítelkyní, a hned jsem to dostal: „Co to k*** znamená?“ Odpověděl jsem: „Promiň, miláčku, zasnoubil jsem se…“ Ale vážně: docela jsem si zvykl, uměl bych si to představit.

Myslíte, že filmy o teroristech jsou vlastně katastrofickými filmy pro toto tisíciletí?

Nejspíš ano. I na to má vliv celková geopolitická situace, protože víme, že takové filmy právě teď diváky zajímají.

FOTO: Cinemart

Proč jste se stal vedle herce zároveň producentem tohoto filmu?

Jednak už jsem produkoval ten první, ale hlavně: hrál jsem v tom, a chtěl jsem mít možnost se podílet i na příběhu. Na samém začátku byl sice dobrý nápad, ale bylo třeba na něm ještě hodně pracovat, než byl připraven k natočení. Což pro mě byla výborná příležitost se do procesu zapojit.

Je pro vás teď víc než dřív důležité mít nad celým filmem kontrolu?

Ano. Pro mě je to jedna z nejlepších, nejzábavnějších věcí, jaké mě v mé kariéře mohly potkat. Jako producent jsem asi nejšťastnější: mohu ovlivnit celý tvůrčí proces, formovat svou postavu, podílet se na stavbě příběhu, mít vliv na výběr herců i režiséra, zkrátka být součástí celého filmu.