Aurora na ně vehnala několik již vydaných singlů a opatřila je dalšími písněmi. Přestože se pokouší hlásat, že její láskou je stará muzika a je inspirována především Bobem Dylanem a Leonardem Cohenem, kolekce All My Demons Greeting Me A Friend tyto tendence neprozrazuje.

Natočila prostě darkpopovou desku čili nepříliš optimistickou ani v hudbě, ani v textech, ani v atmosféře. Na ploše více než pětačtyřiceti minut je to ve výsledku trochu nuda, tím spíš, když ani na okamžik nepřijde nějaké osvěžení.

Obal desky zpěvačky Aurory.

Obal desky zpěvačky Aurory

FOTO: Universal Music

V písni Conqueror je sice cítit inspirace tvorbou Florence + The Machine, ve skladbě Lucky Lanou Del Rey, Runway připomene projev a rukopis novozélandské zpěvačky Lorde a Home zase trochu Britku Birdy, je to ale vždy jenom dotek s jiným světem, navíc poctivě zabalený v neprůrazné zvukové slupce alba.

Jinými slovy, na desce Aurory chybí osobitost a originalita. Zpěvačka nemá navíc nijak zajímavý hlas, v ničem výjimečný ani zapamatovatelný.

Pozitivní na tomto albu je naopak fakt, že hudební nástroje jsou nahrané naživo, že jeho syntetická složka není rušivá a nálady a atmosféry, které ve skladbách jsou, mají s ohledem na použití zvuků i obsah skladeb uvěřitelný základ.

Prvním albem na sebe Aurora tedy alespoň trochu upozornila. Čistota, melancholie a upřímnost jejího projevu jsou jistě vlastnosti, které mohou zaujmout. Opravdu dobré písničky má ale tato Norka ještě před sebou.

Aurora: All My Demons Greeting Me A Friend
Universal Music, 46:52

Celkové hodnocení: 55 %