Článek
„Věřím, že jsme udělali mimořádnou desku, a evidentně tomu věří i všichni ti, kteří nám poslali hlasy. Jsme nejenom nejtvrdší, ale také jediní, kteří v tak prestižní kategorii nikdy na žebříku nebyli. Věřím, že je to možná předzvěst nějaké generační výměny. To by mě hodně těšilo. I za ostatní kapely, které ještě neměly tu čest,“ říká zpěvák Zeller.
Cesta k úspěchu ale byla trnitá. Když v roce 2012 vydala singl Holka mojí holky, procházela crossoverová kapela Cocotte Minute nedobrými časy. Měla za sebou personální změny, které byly důsledkem špatných vztahů, a před sebou odchod Zellera, jenž se rozhodl s hudbou skončit.
„Řekl jsem klukům, že už mě to netěší a ať si za mě někoho najdou. Nejlépe zpěvačku, protože tu by se mnou nikdo nesrovnával. Dostal jsem se do stadia, kdy pro mě převažovalo spíš to horší než to lepší, co Cocotte Minute představovalo. Předešlá práce nikam nevedla, úspěch, který jsem očekával, se nedostavil, ač jsem kapele obětoval všechno. Měl jsem pocit, že nevím jak dál, a než to dělat ze setrvačnosti, radši to nedělat vůbec,“ vysvětluje Zeller.
Ponořil se do jiných aktivit a v čele skupiny stanul kytarista Czendál, jenž ji v roce 2002 spoluzakládal. „Zellerovo rozhodnutí jsem respektoval, ale Cocotte Minute jsem se rozhodl udržet. Ta pauza nakonec byla prospěšná pro všechny. Potřebovali jsme najít novou motivaci,“ říká.
Formace tedy sice existovala, ale nebyla aktivní. Pokusila se najít nového zpěváka, leč bezvýsledně. Nakonec se v roce 2014 Zeller s Czendálem opět sešli a rozhodli se zůstat v základní dvoučlenné sestavě s tím, že další muzikanty přiberou podle potřeby.
„Pojmenovali jsme si věci, které nás štvaly a které musíme dělat jinak. Zároveň jsme si sepsali nová pravidla a systém. Teprve potom jsme se dohodli, že vznikne videoalbum, jež natočíme na jeden zátah naživo,“ vzpomíná Zeller.
Výsledkem je kolekce s názvem !Ritual, kmen a srdce a kmen!, jež loni na konci roku vyšla jako videoalbum pořízené během koncertu v srpnu 2015 v tovární hale u pivovaru Berounský medvěd. Prodává se v podobě dvojalba, přičemž na jednom nosiči je audiozáznam.
„Nové písničky začaly vznikat hlavně až poté, co jsme se s Zellerem dohodli, jak to bude dál. Jsou pro nás návratem ke kořenům,“ konstatuje Czendál. „Hodně dlouho jsme o nich diskutovali a dohadovali se, jak bude vypadat zvuk kapely. Snažili jsme se ve svém dosavadním rukopisu vzít si to nejlepší a s tím pracovat na tvaru nových písniček.“
„Žijeme v době, kdy jsou nové desky přeprodukované, a zároveň v době, kdy si desku může nahrát kdekdo ve svém obýváku,“ říká Zeller a pokračuje: „Tím, že zvuk našeho alba je syrový a podobný tomu, jaký jsme měli v počátečních letech, chceme říct, že ke své práci nepotřebujeme nic složitého, ani velkou produkci. Jsme přímočará rokenrolová parta. Přitom ale už myslíme na příští desku a jednáme o ní s nejmenovaným nizozemským producentem.“
Zdůrazněme, že Cocotte Minute nahráli album nejenom naživo, ale i na jediný pokus. Vzniklá videodeska je na české scéně ojedinělá a rozhodně patří k nejzajímavějším počinům loňského roku vůbec.
„Pokud jde o texty, jsou pořád naštvané, jako v začátcích. Jsme už ale celkově zralejší, netlačíme tolik na pilu a nepíšeme skladby pro dvacetileté děti,“ usmívá se Zeller.
Cocotte Minute se letos budou objevovat v klubech i v létě na festivalech.