Měl-li to být kdysi v polovině osmdesátých let, kdy s tím začala, promyšlený tah, pak se vydařil. Hudba Enyi, to je podzim v celé své kráse i zákeřnosti, kdy mysli lidí se škodolibým šklebem připomíná všechny ty chvíle, které se jim v minulosti dávné či nedávné nepovedly, a chce po nich, aby se myšlenkami na ně trýznili.

Zkrátka v době, kdy většina lidí cítí deficit tepla i vášně, přichází Enya se svým hudebním komentářem, dobře známým z let minulých. Tenhle nový, který se skrývá pod názvem Dark Sky Island, na sebe nechal čekat plných osm let. Ne že by byl jiný než ty předchozí. Enya dobře ví, co dělá, a umí v tom chodit. Navíc od ní všichni její éterický soprán v něžně vystavěných melodiích čekají, stejně jako jemně prýštící zvuky harfy, sborové zpěvy nebo různé rytmické vložky. Je ale nový.

Obal nového alba zpěvačky Enyi.

Obal nového alba zpěvačky Enyi.

FOTO: Warner Music

Změnou je příběh, který písněmi vypráví. Ten aktuální se týká irského ostrova Sark, jenž bývá nazýván Ostrov temné oblohy (odtud název alba). Enya zpívá o něm, o svých pocitech z něho, o pocitech lidí, kteří na něm žijí či tam pobývali. To vše činí jazykem irského básníka Roma Ryana, jenž všechny kompozice na desce opatřil textem. Dodejme, že jeho spolupráce s Enyou je dlouhodobá, vyhovují si a skvěle se doplňují.

Na desce Dark Sky Island je také pár odkazů na témata z minulých alb a řada hudebních postupů, které se těm z minulých počinů podobají. I proto je to po hudební stránce dílo, které tu už bylo a – kromě motivů v textech – nepřináší nic nového.

Je nicméně pochopitelné, že rovněž proto je to nahrávka, kterou fanoušci hudební řeči Irky přijmou s radostí a úlevou z toho, že je všechno tak, jak má být. Byť je to, co do počtu alb zpěvačky, podeváté.

Enya: Dark Sky Island
Warner Music, 44:02

Celkové hodnocení: 55 %