Na koncertě v Brně nebudete hrát se svým triem, ale se symfonickým orchestrem. Jak vznikl tento projekt, na kterém se dále na pódiu setkáte například s filharmonií Monaka nebo Paříže?

Dumal jsem o něčem takovém už mnoho let. Část mé práce má orchestrální a klasický charakter, navíc i některé písně, které zpívám, se hodí doprovodit orchestrem.

Proto už to byl dlouho můj sen. Musel jsem se ale dostat do bodu, kdy to začalo všechno dávat smysl. A teď se to stalo.

Není to ale vaše první spolupráce s orchestrem.

Ne, něco jsem s ním už dělal, ale nikdy vlastní hudbu. Je to už pár let a byla to muzika jiných umělců. Tohle je poprvé, co orchestr hraje mé skladby. Je to pro mě zasvěcení.

Spolupracujete s americkým dirigentem Robertem Sadinem, jenž se podílel na nových aranžích skladeb. Jak ta spolupráce funguje?

Je skvělý producent a aranžér. Znal jsem část jeho práce. Třeba to, co dělal s Waynem Shorterem nebo Herbie Hancockem. Je ten správný člověk pro práci s přesahem z hudebního světa jazzu do klasické hudby a na všechno, co se nachází mezi tím. Umí to udělat tak, aby to fungovalo. Tento projekt jsme připravovali dlouho a nyní konečně hrajeme.

Jakým způsobem jste společně postupovali?

Poslal jsem mu konkrétní skladby. Má hudba je specifická v tom, že ji mám pečlivě zapsanou. To Sadinovi ulehčilo práci, protože měl jasnější představu a mohl začít pracovat s notami.

Ty pak rozšířil o orchestraci pro velký soubor. Pro symfonický orchestr. To je něco, s čím nemám zkušenost. Proto jsem chtěl někoho, jako je Sadin.

Takže i ve výsledku pořád hlavně vaše hudba.

Ano, ale práce někoho, jako je Sadin, je velmi vlivná a důležitá.

Podle programu budete hrát tradiční skladby, i vlastní. Můžete přiblížit repertoár večera?

Část budou mé skladby, skladby klasického hnutí, instrumentální kousky. Část budou tradiční hebrejské a izraelské písně. Část pak písně v jazyce ladino, které jsou sefardským dědictvím. Ty jsou stovky let staré, jestli ne tisíce. Budou ovšem oděny v úžasném provedení, které režíruji já a aranžoval Sadin.

Jednu píseň v hebrejštině jsem si napsal sám. Zhruba polovinu koncertu budu zpívat a polovina je instrumentální.

Hodláte s orchestrem vystupovat i v budoucnu?

Ano, tohle je začátek. Začali jsme na tom pracovat s několika málo orchestry, ale časem se to vyvine v nákladnější záležitost. V dalších dvou letech budu v tomto směru pokračovat. Tohle je pouze začátek. Pořád ale hraji i se svým triem a menšími soubory.

V České republice jste hrál mnohokrát. Vystupoval jste v Praze, Brně nebo třeba i v Ostravě. Vytvořil jste si k naší zemi nějaký vztah?

Jistě, každou zemi, v níž hraju, nějak vnímám. V České republice se hraje dobře. Lidé jsou obecně pro hudbu nadšení. Myslím, že mají rádi i tu mou hudbu, protože jich chodí čím dál víc. Navíc můj dědeček z tátovy strany byl Čech, takže jsem ze čtvrtiny Čech.

V hudbě se pohybujete od jazzu přes world music ke klasice. Je některý z těch stylů nejbližší vašemu srdci?

Víceméně to rozlišuji na dobrou a špatnou hudbu. Pokud je něco dobré, na žánru mi příliš nezáleží. Ale zároveň bych rád zmínil, že velký vliv na mne a mé muzikanství měla klasická hudba. Ovšem nejen ta.