Článek
Po několika dnech, na základě prohlášení Genderové expertní komise a Kongresu žen, které mluvily o degradaci ženy obecně na pouhé sexuální objekty, a s přihlédnutím k ohlasům v médiích, rozhodl ředitel knihovny Martin Lhoták o předčasném ukončení výstavy a jejím přesunutí na jiné místo.
To rozpoutalo diskusi o návratu cenzury, pornografii, feminismu a svobodě projevu.
Výsledkem je, že fotograf Richtr zahájí v pondělí 16. listopadu v pražské Galerii Lazarská výstavu nazvanou Zakázaná výstava. Nebyl to první případ hysterie kolem nějaké výtvarné expozice. V minulosti se dokonce do věcí vložili i politici. V létě 2014 zakázali ti krajští v čele s hejtmanem výstavu polské tvůrkyně Natalie LL ve Zlíně. Paradoxní je, že ta byla členkou feministického hnutí a svými díly pranýřovala zneužívání žen jako pouhého sexuálního symbolu.
Jedna z fotografií Karla Richtra z expozice Women: Scenes in the Library
Politici však mluvili o ochraně společnosti před vulgární pornografií a nejvíce je pobouřil velký nápis Natalia ist Sex, složený ze snímků její soulože s manželem. Po bouřlivé diskusi nakonec mravokárci cukli a výstavu opět povolili.
Na podzim 2012 ukončili v Plzni výstavu sami umělci. Na protest proti zásahu zvenčí do expozice erotických obrazů skupiny P89 v Domě hudby nechal ředitel konzervatoře, která měla v domě sídlo, dvě díla odstranit.
Jde o kontext, říká tajemnice
K problematice pražské takzvané zakázané výstavy se vyjádřila Nina Fárová, tajemnice Genderové expertní komory (GEK).
„V prohlášení jsme vyjádřili znepokojení nad uspořádáním výstavy aktů v daném kontextu vědecko-popularizační akce Týden vědy a techniky. Akty jako umělecká disciplína nám samozřejmě nevadí. V prohlášení také píšeme, že jistě existuje jiný prostor či akce, kde si najdou své publikum. Naše prohlášení jsme zaslali Knihovně AV, zástupcům Týdne vědy a techniky a předsedovi Akademie věd, jež jsme žádali především o vysvětlení konceptu výstavy a o vysvětlení jejího zařazení do programu. Na náš podnět nám ředitel knihovny odpověděl, že rozhodl o předčasném ukončení výstavy a o jejím přesunu na jiné místo. My jsme žádnou výstavu nezakázali,“ řekla Právu Fárová.
Na hypotetickou otázku Práva, zda by komise postupovala stejně, kdyby byly vystaveny mužské akty, Fárová odpověděla: „Kdyby byly vystaveny mužské akty, pravděpodobně by postupovala stejně, protože princip, že není důvod, aby akty byly součástí vědecko-popularizační akce, by se nezměnil. Výstava by stejně tak degradovala muže na pouhé sexuální objekty. Akty nijak nesouvisejí s propagací vědy nebo s prací vědkyň a vědců. Sexualizace žen je však specifická v tom, že ženy jsou tímto způsobem častěji prezentovány bez ohledu na souvislosti, například v sexistických reklamách.“
Zřejmě největší užitek z celého střetu měl fotograf Karel Richtr, o jehož snímcích se začalo mluvit i psát. Fárová se ale ohrazuje: „Jestli a jakou reklamu jsme udělali fotografovi aktů, pro nás není podstatné, není to předmětem diskuse. Ať jeho akty v galerii zhlédne lidí málo, nebo hodně, pro nás je důležité, že nebudou vystaveny v Knihovně Akademie věd a nebudou součástí vědecko-popularizační akce. Jde tedy o kontext, nikoli o fotografie samotné.“