Hlavní obsah

Zpěvák Jaz Coleman: Můj obor je magie

Právo, Šárka Hellerová

Anglická rocková kapela Killing Joke vznikla v roce 1978 v Londýně a během své kariéry vydala patnáct alb. To poslední se jmenuje Pylon a právě vyšlo. Zakladatel a zpěvák Jaz Coleman při té příležitosti poskytl Právu rozhovor o téměř čtyřech dekádách s kapelou a o svém pohledu na svět.

Foto: Jaroslav Špulák

Jaz Coleman žije mimo jiné v Praze.

Článek

Singl z vaší nové desky Pylon se jmenuje I’m The Virus (Jsem virus). Kdybyste mohl nějakým virem nakazit svět, jaký by byl?

Zalesňováním, aby se uzdravila planeta. Chtěl bych, aby se každá vesnice a město staly soběstačnými a udržitelnými, abychom nemuseli spoléhat na petrodolary a přepravovat zboží sem a tam. Náboženstvím by byl kult plodnosti. Permakultura by se povinně vyučovala na všech školách.

Mimo jiné o permakultuře je i vaše kniha Letters from Cythera, která vyšla loni. Předpokládám, že není jen o zahrádkaření.

Jde o celek. O to dovolit si snít, jak by to mohlo být a jak bychom se mohli reorganizovat. Systematicky hubíme organismy, na jejichž existenci závisí půdní život a rostliny, tím pádem i naše jídlo. Musíme něco změnit. Alternativní varianta je vyhynutí.

Jste v něčem optimista?

Podle mě se nakonec musíme vyvinout v civilizaci, která se nebude ničit, nebude sama na sebe mířit množstvím jaderných zbraní a vystačí si s energií z vesmíru.

Dotýká se vaše hudba těchto témat?

Ne i ano. Killing Joke jsou o tom, jak člověk zpracovává hrůzy, o kterých se bavíme. Jsou o tom, jak se s tím člověk vyrovná. Je to forma terapie a katarze.

Sdílejí všichni členové kapely podobný pohled na svět?

Ano, dali jsme se dohromady tak, že jsme studovali magii. Mimochodem, jsem také kněz. Studoval jsem na to dva roky na Novém Zélandu, jen abych mohl být součástí zničení křesťanství. Je falešné. Do jisté míry jsou taková všechna náboženství, ale to neznamená, že jsem ateista. Jenom si myslím, že se všechno musí změnit. Musí dojít k obnově, současný stav není zdravý.

Máte v oblibě spolupráci s nejrůznějšími umělci.

Jasně. Je to jako farmaření, musíte sázet semínka. Často něco zasadíte a ovoce vidíte až po několika letech. Ty, s nimiž spolupracuji, si pečlivě vybírám. Musí mít vztah k mystice a správný vztah k politice. Ale občas dělám i něco jen tak pro radost.

Spolupracoval jste i s několika lidmi z České republiky. Třeba s Čechomorem, hráčem na didgeridoo Ondřejem Smeykalem a dalšími. Co jste si obzvlášť užil?

Celá česká epizoda je kouzelná, protože začala jako film. Karel Holas mi zaklepal na dveře a zeptal se mě, jestli bych mohl napsat koncert pro český orchestr. A jeden hipík o tom natáčel film. Jmenoval se Petr Zelenka. Jeho trik spočíval v tom, že nechal běžet kameru a nechal konec, aby se napsal sám. Ten nápad jsem mu ukradl. Ale místo příběhu o tom, jak narazím na českou folklórní skupinu, jsem si řekl, že můžu natočit film o své kariéře, Jimmym Pageovi a o všem. Tak jsem to udělal, zabralo mi to deset let. Chci to Petrovi pustit.

Foto: Jaroslav Špulák, Právo

Písně pro nové album prý vznikaly i v České republice.

Ano, část jsme dali dohromady ve studiu Dana Bárty. Je to tam úžasné.

Jaký význam má název alba Pylon?

Pylon je sloup, který nese elektřinu. Ale může to být i brána do jiných světů. Album má dobré recenze, těší mě to. Víte, kapelu jsem založil, když mi bylo asi osmnáct. Je to dar od bohů.

Jak vzpomínáte na začátky?

Náhodou jsem potkal Paula (Fergusona, pozn. red.). Zjistili jsme, že se oba zajímáme o magii, a uspořádali jsme rituál, abychom našli zbylé dva členy. Za dva týdny jsme je našli. Za dalších deset týdnů jsme měli úspěch. John Lydon, zpěvák kapely Sex Pistols, se za nás postavil a dýdžej John Peel nás hrál na legendárním Radiu 1. Hned jsme vyprodávali koncerty. Bylo to rychlé. Také to byla dobrá mediální škola. Škola manipulace. Umělec je zodpovědný za svou propagandu.

Já mám teď pocit, že můj život teprve začíná a že se chystá něco výjimečného. Mám ho od dětství, ale teď je opět silný. Víte, já a mé kapely máme poslání. A věděla jste, že všichni z mé kapely mají vysoké IQ? Mezi 165 a 170. Nemáme školy, ale učíme na univerzitách. Naše vysoká škola jsou Killing Joke. Vždycky jsme měli nevyslovenou dohodu, že se musíme sebevzdělávat. To stojí za rozkvětem kapely. Když se kouknete, koho jsme inspirovali, od Kate Bushové po Nirvanu. Někde mezi tím jsou Nine Inch Nails, Depeche Mode nebo Metallica. Ale to je minulost. Zajímá nás to, co můžeme v této pozemské dimenzi udělat.

Co by to mělo být?

Snažím se o mnoho věcí, ale především se chci zdokonalit ve svém umění.

V jakém?

V magii.

Reklama

Výběr článků

Načítám