Osou filmu je příběh, jehož hlavními postavami jsou obří želvák Elvi, krab palmový neboli lupič Buster, chřástal bělohrdý zvaný zde gauner Špicl a pobřežní hlídka žraloků černocípých. Každý zvlášť i všichni společně prožívají v překrásně i vtipně nasnímaném a sestříhaném filmu svá velká dobrodružství. A bonusem k nádherným záběrům je mimořádně zábavný, vtipný komentář v jedinečném, skvělém podání herce Oldřicha Kaisera.

„Prolínají se tu skoro dvě desítky příběhů různých hrdinů z podivuhodného zvířecího světa. Náš film je mozaikou vtipných, napínavých i poetických situací. Vtáhne publikum do dobrodružství, ale i rozesměje a pohladí,“ říká režisér Steve Lichtag, kterému se po mnohaletém úsilí podařilo natáčet v místech, kam je lidem, a filmařům zvlášť, vstup zakázán. Jediný, kdo směl v minulosti na Aldabře pracovat, byl Jacques-Yves Cousteau, který zde natočil část filmu Svět ticha, oceněného Zlatou palmou v Cannes a v roce 1957 i Oscarem.

Režisér Steve Lichtag

FOTO: Falcon

Pojistka na výkupné pirátům

Přípravy byly dlouhé, jednání složitá. Nakonec se producentu Petru Kellerovi a české společnosti Starlite Pictures podařilo v roce 2011 získat exkluzivní povolení, které ještě zdaleka neznamenalo, že cesta je otevřená. Oblast, kde leží Aldabra, se dlouhodobě potýká s pirátstvím, takže jednou z podmínek bylo zajistit vojenský doprovod a zvláštní pojištění. „Jsem asi jediný producent v Česku, který má pojistku na výkupné a vyjednávání s piráty při únosu,“ říká Keller, který projektu zasvětil víc než deset let života.

„Po dvou letech příprav, vývoje techniky a všech problémech, které jsme museli překonat, jsme měli pocit, že se chystáme na let do vesmíru,“ vzpomíná s úsměvem Lichtag, kterému se podařilo natočit tak unikátní situace, jako je narození malých želv obrovských – padesátigramových replik jejich více než dvousetkilových rodičů. Nebo vzrušující souboj o přežití, který podstupují mladé mořské karety, které se musí dostat do bezpečí mořské vody před neustále číhající žraločí hlídkou. Úspěšná je jen jedna z deseti tisíc.

Pro natáčení použil Lichtag unikátní technologii pro natáčení pod vodou a v extrémních podmínkách. A přestože technologií 3D jsou dnes běžně natáčeny hrané filmy, zde byl zásadní rozdíl. Pro hraný příběh lze vše předem dokonale spočítat, ale tady čekala na filmaře velká neznámá: jak točit divokou přírodu, zvířata, podmořský život – vše, co je neustále v pohybu a kde hlavními představiteli jsou želvy, ryby, mořské hvězdice nebo ptáci?

Dokument o krásách hlubin oceánů

Dokument o krásách hlubin oceánů

FOTO: Falcon

Když technika selže

Základem 3D je snímání dvěma kamerami, klíčové je správné nastavení 3D systémů, jinak je obraz nepoužitelný a divák může odcházet z kina s bolestí hlavy.

„Při natáčení 3D příběhu z divoké přírody režisér vždycky bojuje se stereografem, což je vlastně takový filmový matematik, který neustále přepočítává správné nastavení kamer,“ vysvětluje Lichtag. „Scéna, kdy z mušle leze krab, je relativně statická a stereograf může spočítat vzdálenosti a nastavit kamery. Ovšem u scény v pohybu, jako třeba běh chřástala, už kameraman musí mít odhad vzdálenosti a musí být přesný – to je taková kameramanská alchymie. Nakonec se zdálo, že i ti krabi jsou na nás docela rychlí…“

Navzdory špičkové technologii se pak ale může stát, že selže ta nejobyčejnější – a člověku jde o život. „Když jsem se brodil v noci z lodi na ostrov, moje baterka se nad vodou přehřála a zhasla. V momentě jsem se ocitl ve tmě, půl kilometru od pobřeží, a kolem mě se hemžilo dvacet žraloků. Doslova mě obklíčili. Žralok totiž v přesvícené vodě nevidí, ale ve tmě se z něj stane pěkná bestie,“ vzpomíná na horkou chvilku Lichtag a dodává: „Když jsme přijížděli na Aldabru, tak ti, kteří ji trochu znali, nás varovali: Není to milosrdný ostrov. Po skončení natáčení jsem jim dal za pravdu. Skutečně jsem se tam přesvědčil o tom, že příroda je tvrdá. Ale je zároveň zábavná a nesmírně krásná.“