Článek
Maximální míra kriminality je v severním Mexiku dána obchodem s drogami. Mladá agentka FBI je vybrána jako nejlepší kandidát do zvláštní neoficiální skupiny, kde pracují nejen policisté. Od začátku se jí celá akce zdá divná.
S policejní prací má málo společného - ilegálně se přelétávají hranice, kolegové se ani nepředstavují, nikdo neříká, u jaké jednotky pracuje.
Šokovaná žena zvyklá na předpisy jen zírá, že muži kolem ani moc nezatýkají, spíše bez zbytečného otálení zahájí palbu z automatických zbraní a míří na hlavu, ne na nohy. Dostává se tak do děsivého morálního dilematu.
Sicario vyniká syrovým prostředím a kamerou, která se vyžívá nejen v leteckých záběrech na nehostinnou poušť, ale hlavně v děsivých zákoutích, šedivých základnách, klaustrofobních podzemních místnostech. Nijak revoluční, ale vysoce funkční je v tomto filmu využívání přístrojů na noční vidění.
Emily Bluntová ve snímku Sicario
Postavy se chovají věrohodně, obsazení je dokonalé: Josh Brolin jako cynik, který už dlouho pracuje s různými jednotkami mimo rámec zákona, s lidmi z tajných služeb, kteří neukazují průkazy, nezdržují se s právnickými kličkami a zabíjejí. Emily Bluntová jako čestná strážkyně zákona zuří, když nikdo neuznává pravidla, ale později začíná chápat, že jejich metoda „nejdřív kulomet, pak otázky“ proti narkomafii funguje.
Benicio Del Toro vystihnul klidného, depresivního mstitele, kterému vyvraždili rodinu. Nemožnost cokoliv ztratit mu dodává sebevědomí a rozvahu. Nerozčiluje se, jen pomalu postupuje a podle dokonalého plánu zabíjí, až usedne ke stolu s bossem mexické narkomafie a jeho rodinou. Ten pokorně začíná chápat, že když se dívá zblízka do hlavně, je úplně jedno, jak je bohatý. Právníci tentokrát nepomohou.
Hudba Jóhanna Jóhannssona jen podtrhuje vyladěnost temného, pomalého a strohého thrilleru, který se nesnaží být efektní. Akce není zrychlená, ani zpomalená, nikdo nenabízí výbuchy z šesti pohledů a přehnané efekty. Režie se soustředí spíše na vyprávění, brutální a realistické.