„Snažím se od něj naopak zůstat tak daleko, jak je to jen možné. Pokud je někdo tak skvělý jako on, je lepší si od něj držet odstup a raději být blíž režisérům méně dobrým, abych ze srovnání s nimi vyšel lépe. Pro mě je Fellini jeden z nejdůležitějších a nejmilovanějších režisérů.“

Letos pětačtyřicetiletý Sorrentino začínal jako scenárista s neapolskými divadelníky a filmaři. Jeho režijním debutem byl v roce 1998 krátký snímek L’amore non ha confini. A už následující celovečerní debut Přebytečný člověk (L’Uomo in piu), jímž režisér zahájil dlouholetou spolupráci s hercem Tonnim Servillem, byl uveden v roce 2001 v soutěži benátského festivalu.

Další film, Následky lásky (Le conseguenze dell’amore, 2004), už se ucházel o Zlatou palmu v soutěži festivalu v Cannes a v domovské Itálii získal četná ocenění.

Následoval originální portrét italského politika Giula Andreottiho Božský (Il Divo, 2008) a pak první anglicky mluvený snímek – příběh stárnoucí rockové hvězdy Tady to musí být (This Must Be the Place, 2011) se Seanem Pennem v hlavní roli. Velká nádhera mu díky Oscarovi a Evropské filmové ceně vynesla pověst světové režisérské hvězdy.