Tomáš Linka: Moderní česká country vznikla z naštvání

Začalo to už v roce 1968, kdy jsme založili kapelu The White Stars. Vznikla vlastně proto, že přišli Sověti. Greenhorns totiž tenkrát byli na turné v západním Německu, a když do Čech přijely tanky, rozhodli se tam zůstat.

Vrátil se jenom Marko Čermák, který měl doma malé dítě. Po čtrnácti dnech ho už svrběly prsty a rozhodl se založit kapelu. Chtěl hrát moderní bluegrass, ve kterém měla důležitou roli foukací harmonika. Pátral po muzikantovi, až mu kdosi řekl, že nějaký Linka v Havlíčkově ulici v Praze na foukačku hraje. Měl na mysli mého otce, ale když Marko přišel, táta mu řekl, že už je starší a má už dost odježděno. Ukázal ale na mě a řekl, ať se domluví se mnou. Tak vznikli The White Stars. Ještě v tom roce jsme vyhráli na festivalu Porta.

Zjistili, že kdyby v Německu zůstali, museli by makat rukama, a to se jim nechtělo. Jejich kapelník Honza Vyčítal potom došel k závěru, že The White Stars je dobrá kapela, a tak se rozhodl takzvaně hodit bombu. Nabídl nám členství v Greenhorns. A my to přijali, protože taková nabídka se nedala odmítnout.

Díky manželce spoluhráče Pepy Šimka, která pracovala na velvyslanectví nějaké černošské republiky, se k nám dostávaly bluegrassové nahrávky z Ameriky. Byli jsme u pramenů té hudby a někde tam začala má láska k ní. Skoro všichni jsme začínali bluegrassem, ale já se postupem let dostal k moderní americké country, kterou strašně miluju.

To je dobrá otázka, protože spousta lidí u nás si ji ani neumí představit. Je to v podstatě takový jemnější bigbít s jinými nástroji. Texty jsou ze života.

Nikdy jsem od country neuhnul. Zpočátku jsme hráli původní americké skladby, ale když byl pak stále větší problém získat autorská práva na jejich realizaci, naštvali jsme se a začali razit termín moderní česká country. Jako by z oka vypadla té americké, autory písniček ale byli Češi.

Dvacet let spolupracuju s muzikantem Tondou Knym. Napsali jsme spoustu písniček a na této kompilaci je pět nových. Přestože jsou všechny countryové, každá z nich je úplně jiná. Proto jsou v názvu ty odstíny.

Určitě roky, kdy jsem mohl spolupracovat s Michalem Tučným. V Greenhorns byl od roku 1969, já přišel o rok později. V roce 1974 jsme spolu odešli a spojili se s ústeckou kapelou Bluegrass Hoppers. Z toho pak vznikli Fešáci a Michal byl v sestavě až do roku 1980.

Byli jsme spolu deset let a to období bylo nejbouřlivější a nejkrásnější. Byli jsme mladí, hráli jsme hodně koncertů, vyváděli na hotelech, honili holky. Byla to krásná doba.

Byl to živel, který se někdy nedal ukočírovat. To na něm bylo krásné. V hudbě byl profesionál. Je naprosto nenahraditelná osobnost a nenapadá mě nikdo, s kým bych ho dnes mohl srovnat.

Vyjedeme s Fešáky na turné, na němž budeme hrát písničky, které jsou na výběrovém albu.

Budeme přitom také vyprávět a vzpomínat, a tak si myslím, že to bude úspěšné turné. Začne v prosinci a potrvá přes celý příští rok.