Zpěvák David Draiman řekl: „Náš plán byl takový, že odejdeme na vrcholu sil a vrátíme se tehdy, až budeme znovu cítit, že naše nápady jsou zralé na dobrou desku.“ Pokud to tak skutečně bylo, měla v minulosti úspěšná formace ještě nějaký rok počkat.

Immortalized je totiž jedna z nejméně zajímavých desek, které nahrála. Více než série dobrých nápadů se na ní projevila touha vrátit se stůj co stůj, i za cenu toho, že z průměrných záměrů, riffů a melodických počinů zkusí ve studiu ukutat zázrak. Nic takového se ale na současné rockové scéně neděje.

Obal nového alba

Obal nového alba

FOTO: Warner Music

Paradoxem je, že nejzajímavější písní na desce je The Sound Of Silence, coververze od Simona a Garfunkela, která dovoluje kapele hrát si s interpretačním jemnocitem a Draiman se konečně může předvést jako opravdu dobrý zpěvák. Ostatně jeho projev a moderní ostrý zvuk kytar patří k těm nejlepším položkám desky.

Jinak je to žeň metalových klišé a nejasných nápadů. Písnička Open Your Eyes začíná solidně, ale kazí ji primitivní refrén využívající jedné z největších textových frází v hudební historii (otevři své oči). Titulní skladba má tah, ale je průhledná a kazí ji refrén, se kterým padá řetěz, elektronické efekty v You’re Mine posunují jinak rockovou kapelu k podivnému europopu a The Light je v podstatě prostá jakéhokoli nápadu. Zbytek jsou průměrné písně, které vesměs zaostávají za těmi z předešlých desek.

Novinka Disturbed je postavená na staré formulce. Fanoušci ji nejspíš ocení, protože ji přijali za svou a vyhovuje jim. Upřímně řečeno si ale za to pětileté čekání na nový materiál zasloužili lepší hudební myšlenky i texty.

Disturbed: Immortalized
Warner Music, 57:34

Celkové hodnocení: 45 %