Práce vznikaly v rozmezí let 2009 až 2015 a jsou zaměřeny především na člověka vsazeného do dnešního světa.

Odborně se takto pojatým snímkům říká humanistická fotografie, případně sociální dokument. Mapují zásadní milníky naší společnosti a hledají významné historické momenty. Většina témat je vážná, ale občas některý z autorů rozezvučí tragikomickou strunku. Snad aby návštěvník nepropadl depresi, v jaké zemi a mezi jakými kreaturami se díky krutému osudu ocitl.

Kurátoři využili prostoru sálu a po třech stěnách rozvěsili barevné fotografie vedle sebe. Vytvořili z nich dva horizontální pásy, které obepínají interiér a symbolizují časovou osu. V levém rohu je číslice 2009, od ní linie pokračuje přes jednotlivá roční zastavení a vše končí na druhé straně u cifry 2015. Člověk, který si stoupne do geometrického středu výstavní síně, má najednou před sebou historickou výseč dějin našeho státu jako na dlani.

Některé snímky mají velkou emotivní sílu. Na co asi myslí bezdomovec, jdoucí zšedlou trávou Rohanského ostrova? V hroznu igelitových tašek si nese celý svůj majetek i celý svůj svět. Fotograf Karel Cudlín ho zachytil tak, aby byl k nám otočen zády při odcházení vstříc nejisté budoucnosti.

Myslitel Schopenhauer chápal svět jako slzavé údolí, ve kterém nás doprovází všudypřítomná bolest. Výše popisovaná výstava mu dává výrazně za pravdu.

Všude dobře
Centrum současného umění DOX, Praha, do 31. srpna

Celkové hodnocení: 80 %