Vrcholem všeho měla být nová architektura, ale Bauhaus výrazně ovlivnil i divadelní scénografii, užitou grafiku, design, uměleckou fotografii a malířství. Být studentem té školy byla sama o sobě pocta.

Moravská galerie v Brně do 13. září představuje výtvarné dílo Zdeňka Rossmanna (1905– 1984), rodáka ze Slezské Ostravy, který se v roce 1931 ve svých šestadvaceti letech dostal z Brna na Bauhaus jako hospitant, což znamená hostující stážista. Nebyl tam z Brna sám.

Zapomenuté fotografie

Jeho budoucí manželka Marie Doležalová se dostala na Bauhaus jako řádná studentka. Oba zažili závěr kariéry této školy, kterou v jejich době vedl jako ředitel architekt Ludwig Mies van der Rohe. Bauhaus v Desavě v roce 1932 nuceně skončil a pak ho čekala už jenom krátká agónie v Berlíně.

Za jeho koncem stáli nacisté, kterým byla okem v trnu levicová orientace školy, byť Mies van der Rohe se ji snažil odpolitizovat.

Rossmann šířil poselství Bauhausu v Bratislavě, kde působil jako mladý pedagog na Škole uměleckých řemesel, a také ve Zlíně, kde byl zaměstnán na zakázkách pro Baťovu firmu.

Vytvořil toho hodně, ale přesto zůstávala jeho tvorba na okraji zájmu. Na zasloužené výsluní se dostává až současnou výstavou, které předcházel rozsáhlý badatelský výzkum kolektivu odborníků, jenž přinesl mnohé netušené souvislosti.

V Brně třeba najdeme neznámý soubor fotografií z Bauhausu, které se našly zapomenuté v Rossmannově pozůstalosti. Nově byla také ozřejměna jeho poměrně rozsáhlá činnost ve Zlíně, kde připravoval alegorické vozy pro firmu Baťa, a podílel se i na památníku, který měl připomínat zakladatele Tomáše Baťu, jenž tragicky zemřel v červenci 1932 při letecké havárii.

Sen o architektuře

K architektuře se Rossmann moc nedostal, i když o ní snil. Ve třicátých letech byl mladý na to, aby získal velkou zakázku. V dubnu 1943 ho v Brně zatklo gestapo a do konce války zůstal uvězněn v koncentračním táboře v Mauthausenu. A po roce 1948 to také nešlo, protože ho vyloučili z komunistické strany z důvodu, že budoucnost socialismu spatřoval v Titově jugoslávském modelu, a nikoliv ve Stalinově diktátorství.

Svoje představy o architektuře mohl realizovat jen jako jevištní výtvarník. A scénografickým projektům je nyní v Brně věnována značná pozornost.

Výstava nicméně představuje hlavně Rossmannův odkaz v typografii, plakátové tvorbě a knižním designu z 30. let a z období brněnského Devětsilu. Poválečná tvorba je zastoupena jen náznakově – Rossmann se tehdy věnoval výtvarným úpravám katalogů, instalacím různých výstav a muzejních expozic a působil také jako náměstek generálního komisaře pro Expo 58 v Bruselu, který se stal triumfem pro československé umění.

Brněnskou výstavu i s objemným katalogem připravili Jindřich Toman, profesor slovanských studií a literatury na Michiganské univerzitě v USA, a Marta Sylvestrová, kurátorka sbírky grafického designu Moravské galerie v Brně. Celá výstava v pojetí obou autorů je jakoby prodchnuta ideou Bauhausu.

Ostatně Rossmannovy grafické návrhy úpravy knih a časopisů vycházejí z toho, co Bauhaus v moderní typografii nabízel, včetně psaní zásadně malých písmen i v názvech, což byla v knihách, propagačních tiskovinách a na plakátech revoluce. Je to velká bilance invence v propojení písma a fotografie.

Zdeněk Rossmann: Horizonty modernismu
Moravské galerie v Brně, do 13. září, st–ne 10–18 hod., v po a út zavřeno

Celkové hodnocení: 85 %