Je to vyprávění nejen o lidech minulého století, k němuž patří většina života dnes jedenaosmdesátiletého autora. Gymnázium absolvoval v Plzni, posledních více než čtyřicet let žije v Děčíně. Odtud jsou i některé motivy, s nimiž se setkává jeho vypravěč. V jeho povídkách je pohled na dospívání mladých, dychtivě očekávajících svou budoucnost, o níž my už víme, jak dopadne, česko-německé vztahy, které jako autor nahlíží nikoli z hlediska národnosti, ale obyčejné člověčiny, vlastnosti většiny svých hrdinů.

Taková je vdavekchtivá paní Agáta z povídky Kozoroh, nevěrná paní Eva se svým Adamem z povídky Vodnář, sebevědomá a svůdná Gita v povídce Rak, švihácký starý pan Gabriel z povídky Štír. Jejich osudy jsou přitom vyprávěné moderní košatou češtinou.

V povídce Panna nabízí autorova vypravěčka, jíž je malá panenka, příběh z války, kdy Kleinovi tajně ubytovali Haasovic děvčata. Není divu, že jejich matka Ema byla industriální učitelkou na měšťanské škole. Mohla prý být hvězdou krejčovských salónů, dostala však výpověď zdůvodněnou mnoha paragrafy. Ten nejmenovaný byl židovský původ.

Lidskost Kerschových příběhů připomíná povídky Oty Pavla. Snad i jeho styl se přibližuje Pavlově citlivosti. Nutno však dodat, že jeho tematika není jen židovská a není svázaná jen s dobou před druhou světovou válkou či v jejích časech.

Možná že po vybrání zvěrokruhu jako by autorovi docházel dech, přesto stojí za to, si přečíst i závěrečných šest kousků. Zaujmou i dojmou.

Petr Kersch: V záři zvěrokruhu
 Akropolis, 192 stran, 249 Kč