Není ostatním členům Parov Stelar Band líto, že o vaší hudbě mluvíte pouze jako o své vlastní?

Ani ne, protože Parov Stelar je jedna osoba. Parov Stelar Band je koncertním ztělesněním toho, co Parov Stelar vytvořil ve svém studiu.

Letos vyšlo album The Demon Diaries. Vy jste tedy ten démon, o jehož deníky jde?

Vždy jsem uvnitř cítil jistou roztěkanost. Něco jako démona, který mě posouvá dál a nutí mě posunovat osobní limity. Ten démon nemusí být nutně negativní. Jak řekl Immanuel Kant, fantazie je náš duch, nebo démon.

Deníky bývají soukromé. Jsou vaše texty osobní?

Mě inspirují pocity, zážitky a všední situace. Nebo cestování a vztahy. Ale většinu textů píšou zpěváci. Já jen dodám instrumentální podklad a jsem zvědavý, co přijde zpátky.

Posunul jste s novým albem žánr elektroswingu?

Samozřejmě. Je velmi důležité být o krok napřed. Pro umělce je přešlapování na místě nuda. Na albu najdete mnoho písní, které nejsou pro Parov Stelar typické.

Jak jako jeden ze zakladatelů žánru vidíte jeho současnou scénu?

Vidím mnoho mladých talentů. Je hezké sledovat, jak má myšlenka roste. Je to taneční hudba pro trendy lidi.

Cítíte se být kopírován?

Občas ano, ale jsem tím poctěn.

Jako muzikant jste se již poměrně dobře etabloval. Co je pro vás dnes výzvou?

Po dokončení alba vždy přijde těžké období. Pro mě je práce na albu vždy dva roky práce, během nichž pracuju na sto deset procent, a najednou to skončí. Upřímně řečeno, je to divný pocit. Momentálně se soustředím na svůj vedlejší projekt Stelatronic. Je to elektrický deep house.

V České republice jste velmi oblíbení. Není to nakonec vaše fanouškovsky nejvěrnější země?

České publikum je pro nás velmi důležité. Ale nemůžu říct, že by nás někde milovalo víc než jinde. Na hudbě je dobré, že nemá hranice.

Co byste vzkázal fanouškům před plzeňským koncertem na festivalu Rock for People?

Zůstaňte naladěni. Chystá se k vám démon, tak si nezapomeňte taneční boty.