Diváci v expozici objevili ústřižek údajného Husova pláště, který se zachoval v muzeu v alsaském Colmaru, a také ikonograficky vzácné pozdně gotické deskové malby z Roudníků u Teplic, kde je Husovo upálení srovnáváno s mučednickou smrtí sv. Jana Křtitele, sv. Vavřince a sv. Šebestiána.

Všechny tyto exponáty jsou nyní vystaveny v Táboře na výstavě Jan Hus, která je otevřena v budově Staré táborské radnice do 31. října.

Podobnou bilanci lze koncipovat různě. Pracovníci Husitského muzea se rozhodli co nejvíce přiblížit Husovy životní osudy a současně představit druhý život českého reformátora, jak se projevil ve výtvarném umění i v české lidové a historické tradici. Vše je veskrze pozitivní a jakákoli dějinná kontroverznost v názoru na Husa a jeho učení zůstala stranou pozornosti.

Husovu dobu a venkovské i městské prostředí, ve kterém žil, dokumentují předměty denního života. Část z nich pochází z Kozího hrádku, kam se Hus uchýlil v roce 1413, část ze Sezimova Ústí a Tábora i z dalších míst. Je to bilance pozdně středověké hmotné kultury.

Škoda jen, že umělecká díla z přelomu 14. a 15. století, zapůjčená z Národní galerie, jsou výtvarně jen průměrné úrovně. Nestálo za to, přivézt některou krásnou pietu nebo madonu? Jistě by to bylo náročné, ale rozhodně by to přidalo na atraktivitě. Je přitom známo, že se k těmto dílům Hus vyjadřoval a že zaujala jeho kritickou pozornost reformátora.

Na fotografiích a faksimiliích je naznačeno působení Husa v Praze i v Kostnici a také jeho kazatelské a teoretické dílo. Nicméně napodobenin originálů je až moc a asi by stálo za to, pokusit se získat i autentické dokumenty. Oceňme však snahu organizátorů o úplnost a téměř pedagogickou instruktivnost. Fotokopií ilustrované Kroniky kostnického koncilu mohou diváci dokonce zalistovat.

Záslužná je prezentace gotických deskových obrazů z Roudníků, Chrudimi a Vlíněvsi, které zachycují středověkou představu o podobě Husa. Takový soubor uvidí zájemce o historii pohromadě málokdy. Doplňují je kachle s Husovým portrétem ze 16. století a táborský znak s vyobrazením upálení Jana Husa, což je dílo pozdně gotického sochaře a stavitele Wendela Roskopfa.

V části věnované historickému odkazu se mnohé soustředí na umělecká díla 19. a počátku dalšího století, tedy na Husovu ikonografii od Muchy až po Štursu.

Všemu dominuje rozměrný obraz Václava Brožíka Odsouzení mistra Jana Husa kostnickým koncilem. Divák si ho tedy může v klidu a z bezprostřední blízkosti prohlédnout. Tak často reprodukované dílo ale zůstalo technicky dosti pozadu za jinak brilantní akademickou malbou Brožíka jako salónního umělce.

Oproti tomu z klasiků modernismu největší a umělecky nejcennější poctu Husovi vytvořil sochař František Bílek.

Bilance v Táboře, považovaná za hlavní výstavní akci k Husovu jubileu, je nepochybně uctivou připomínkou odvážného myslitele a kazatele, nicméně jde spíše o dobrou regionální akci než o výjimečnou expozici evropských parametrů. Příčinou je zejména neatraktivní architektonické a designové řešení instalace.

Jan Hus 1415/2015
budova Staré radnice, Tábor, do 31. října

Celkové hodnocení 65 %