Nepřemýšleli jste o tom, že ke svému výročí vydáte výběr nejlepších skladeb?

Ruppert: Myslíme si, že výročí je nejlépe slavit novou hudbou. Ani na okamžik jsme neuvažovali o tom, že vydáme výběrové album. Vůbec nás to nenapadlo.

Holý: Bestofky jsou většinou pro kapely, které jsou v koncích, jsou zahnané do rohu jako uštvaný vlk, mají smrt v očích, vydavatelská firma je zneužívá a na jejich jméně a dřívější slávě se snaží ještě něco vydělat. To nemáme příliš rádi.

Kromě toho si to výročí moc nebereme. Oslavou je pro nás každý koncert, na němž si užíváme, že jsme spolu tak dlouho vydrželi a že jsme se tak dobře našli. Je to trochu kýčovité, ale je to tak. Novou desku jsme tedy tvořili s odhodláním vymyslet co nejlepší skladby. Jako vždycky.

Vaší kapele bývá vytýkáno, že svůj zvuk příliš nemění. Uvažovali jste při přípravách novinky, že byste se přece jenom pokusili v tomto ohledu udělat něco jinak?

Holý: Nic takového neřeším a vlastně mě to ani nezajímá. Jsem šťastný, že jsme si s touhle kapelou našli – troufám si tvrdit – v kombinaci s texty a tématy velice svojský zvuk. Nevidím nejmenší důvod k tomu, nějak to zásadně měnit. Když začali Van Halen točit elektrické bubny, změnili zpěváka a na kytaru dali přemíru chorusu, přestal jsem je poslouchat.

Pravda je nicméně taková, že na nové desce je náš zvuk trochu jiný, než byl v minulosti. Pozná to každý, kdo má pro hudbu cit. Vždycky ale říkám, že když pustíme svým otcům Metalliku, Motörhead nebo Kabát, odpoví nám, abychom to ztlumili, protože je to strašný kravál. Když tyto kapely pustíme někomu, kdo se celý život zajímá o hard rock, pozná mezi nimi zásadní rozdíly. Podobné je to s naší hudbou.

Jak se mění?

Holý: Na jednotlivých deskách vidím velké barevné rozdíly. Vždycky se například snažíme o nový rytmický pohyb. Jsme rytmická kapela a práce s rytmem je naší velkou zbraní. Snažíme se pokaždé objevit to, co jsme dosud nezpracovali, hlavně pokud jde o tempa a beaty. Na novém albu jsou rytmické struktury, které normálně nepoužíváme. A naší velkou zbraní jsou myslím také témata textů.

Má nová deska hudební či textový koncept?

Holý: Stejně jako všechny naše nahrávky má i tato koncept jediný – nabídnout deset písniček, které všichni v kapele od začátku do konce milujeme. Není na ní žádná vata, nic navíc, a modlíme se, aby to zaregistrovali i posluchači. Muziku děláme v první řadě pro sebe, v tomto ohledu jsme sobečtí. Potěší nás ale, když ji ocení i někdo jiný.

Jak dopadnou hudební nápady, které si nezamilují všichni z kapely?

Holý: Při vzniku každé nové desky si ve svém počítači založím složku Odpad. V ní končí nápady a kusy písní.

Graves: Někdy třeba jenom proto, že ještě nenastal jejich čas. Můžeme se k nim vrátit, když budeme natáčet další desku, případně ještě později.

Ruppert: Například s písničkou Now I’m Here, která je na naší třetí desce, jsme pracovali už při nahrávání prvního alba. Byla jedna z vůbec prvních, které jsme jako kapela začali skládat. Nakonec jsme se dostali do jiné nálady a dál jsme se jí nevěnovali. Skončila ve složce Odpad, ale po třech letech jsme si na ni vzpomněli a stal se z ní podle mě klenot.

Na první poslech působí vaše písničky vesele. Je v nich i smutek?

Holý: To mě docela překvapuje, protože osobně vnímám všechny naše písničky jako dost smutné. Ačkoli slovo smutný asi není to správné, jsou spíše hořkosladké. Mám to tak rád. Čistě hudebně se nálady některých písniček jeví letně a vzdušně. Když už ale máme pocit, že je toho příliš, zahustíme je tématem textu, který je v kontrapunktu s hudební atmosférou.

Všeobecně platí, že veselou hudbu tvoří durové akordy, čehož hojně využívala třeba ABBA. V písničkách Monkey Business je však devadesát devět procent mollových akordů. Z tohoto pohledu jsme velmi mollová čili posmutnělá kapela.

Romane, co vás jako autora písniček nejvíce inspiruje?

Holý: Když k něčemu sednu a začnu skládat, je pro mě největším motorem představa, že demosnímek nové písničky pustím těm, kterých se týká.

Jestliže skládám pro skupinu J. A. R., představuju si přísné spoluhráče, kteří jsou hudebně tak nároční, že je prostě nelze opít rohlíkem. Žene mě představa, že napíšu něco tak pěkného, že to budou chtít společně se mnou hrát. Podobné je to, když skládám pro Monkey Business.

V podstatě jde o to, abych se spoluhráčům zavděčil, což myslím v tom nejlepším smyslu.

Měli jste někdy v kapele nějakou krizi?

Holý: Mám vážnou obavu, že žádná tak velká krize, kterou by stálo za to zaznamenat, nebyla. Z tohoto pohledu jsme asi nejvíce nezajímavá kapela v české historii.

Ruppert: Přesně tak. V Monkey Business jsem prožil krásných patnáct let se super lidmi a výbornou hudbou. Bez krize a bez chuti odejít jinam.