Na začátku července je vydavatelství Multisonic a zvláště údajný majitel autorských práv Jiří Barda, šéf pěveckého souboru Bardáček, v němž Langerová také účinkovala, s velkou pompou vydali. Tvářili se, jako by bylo všechno v pořádku, přitom kdekterý začínající teenager věděl, že by se na českém trhu nic takového objevit nemělo, protože Langerová má exkluzívní smlouvu s BMG.

Nu což, zkusí se to, řekli si asi lidé kolem Multisoniku a šli do toho. Do prvního telefonátu Milana Hermana se široce usmívali. Když šéf BMG začal hájit své zájmy, především z úst pana Bardy úsměv zmizel. Vypadal v tu chvíli skutečně jako poněkud naivní nadšenec, který chtěl milou Anetu deskou překvapit a zlý šoubyznys mu kazí záměr.

Multisonic využil zájmu

Jenže tahle verze pokulhává. Smlouvu s Multisonikem měl Barda podepsanou prý už skoro rok. Proč tedy čekal? Navíc se v průvodním textu v bookletu desky zaštítil dohodou s již zesnulou Anetinou maminkou a zveřejnil srdceryvnou esemesku, kterou od Anety dostal. To nebylo moc fér. Nestálo tam totiž, že mu esemeska přišla už v roce 2001, jak ale přiznal Právu.

Multisonic nyní stahuje z prodeje desku, na které mohl vydělat majlant. Možná už za těch pár dnů vydělal, protože jí bylo vylisováno asi deset tisíc kusů. Není těžké si spočítat, kolik to přinese peněz při úvaze, že by klidně mohla být dobrá polovina prodána.

Nikdo neprodělal

V následujících dnech by měla být deska zlikvidována. Tím pádem se stane raritou a na jiném trhu než oficiálním za ni sběratelé teď či časem milerádi nějakou tu stovku dají. Navíc je jisté, že takto pojaté album sotva ohrozí prodej Anetiny debutové nahrávky, která vyjde v září.

Všechno to do sebe zapadá. O zpěvačce se mluví, na světě je její albová rarita a v září do toho půjde naplno. Kauza prospěla všem.