Článek
Řeší i to, jaký vliv měl životní styl disidentů na osud jejich dětí, kontroverzní vztah syna, jemuž emigroval otec, nebo otázku, nakolik může lidem nespokojeným s panující realitou pomoci psychiatr.
Problémem je, že se to pokusila vtěsnat do útlé novely o 130 stranách, a namísto toho vytvořila komplikovanou umělou konstrukci z postav, které šustí papírem. Učitel dějepisu Aron Kamen je synem disidentky, která pořádala přednášky v rámci bytové univerzity a opisovala samizdaty. Ještě jako dítě navštíví otce, který bych chtěl, aby zůstal v USA a mohl vyrůstat ve svobodné společnosti, Aron je tam však nešťastný. Nespokojen je však i jako dospělý po pádu socialismu, neboť si uvědomuje, že ve společnosti nezvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí...
Silný úvod Arona zachycuje v momentě, kdy se rozhodne ukončit terapii u svého psychiatra a navštívit ještě jednou svého otce. Bohužel poté se kniha rozpadá do mozaiky často nesouvisejících obrazů, postihujících minulost Arona, z nichž některé zcela neústrojně odvádějí pozornost od vztahu Arona k rodičům, zejména k otci. Platí to zejména o popisu jeho neúspěšného manželství.
Vedlejší obrazy většinou vyznívají i zbytečně schematicky. Například při návštěvě Chicaga potká Aron indiánského chlapce, kterého adoptovali sousedi. Motiv dál Brdečková nerozvíjí, a tak je na místě otázka, proč jej tam zařadila. Aby snad ukázala, že Američané hledí jen do budoucnosti a nestarají se o minulost? Vysvětleno není ani jeho neobvyklé židovské jméno, které má po otci. Ani otec není Žid...
Zcela nepatřičně pak působí v jinak realistickém díle motiv tajemného města Sika, které symbolizuje lásku, jež může propuknout i mezi zcela rozdílnými lidmi. Příběh proto vyznívá do ztracena, a tak je novela jen promarněnou příležitostí.
Tereza Brdečková: Učitel dějepisu
Argo 136 stran