Článek
Patnáct kapitol (plus úvod a závěrečná kapitola o autorech) je patnáct subjektivních příběhů staveb, které byly dříve téměř ve všech případech chloubou architektury. Nechybí honosné vily, lovecké zámečky, kostely, ale ani podzemní továrny, nemocnice či terasovité restaurace. Jejich osudy jsou plné pohnuté historie a postupné duchovní i hmotné devastace.
Dvojice autorek v úvodu vysvětluje podstatu činnosti milovníků urbexu a charakterizuje i nepsaná pravidla, shrnutá ve větě Zanech pouze stopy, odnes jen fotky. Protože jedno z pravidel mluví o tom, že skutečný městský průzkumník navštívená místa zásadně neprozrazuje, je publikace pojatá trochu jako detektivní pátrání.
Jediným vodítkem, kde se dané místo zhruba nalézá, je slepá mapa na konci každé kapitoly. Takže čtenář může jen spekulovat, kde by mohl místo, které ho zaujalo, najít. Musí tedy zapojit svou znalost zeměpisu a snažit se v textu odhalit případná vodítka. Díky tomu je tedy člověk stále konfrontován se svými znalostmi a svojí pozorností.
Slušnou úroveň má i fotodokumentace jednotlivých míst. Nechybí celkový pohled na zvolenou stavbu, ani detail zajímavého architektonického prvku. Některé úhly pohledu vytvářejí téměř umělecká díla. Skokanská věž u bazénu, která se tyčí v zelené džungli náletových dřevin, připomíná diluviálního ještěra. Starobylá vila zasazená do mléčně mlžného oparu vypadá zase jako hrad Poenar hraběte Drákuly.
Publikaci můžeme chápat nejen jako atlas zničených míst, která můžeme o víkendech navštívit, ale také jako určitý inspirační materiál. A to především pro ty, kteří s danou situací mohou něco udělat. Jistě, případná rekonstrukce těchto památek je nákladná, ale pokud je zbouráme, ztratíme definitivně něco ze své národní i kulturní identity.
| Barbora Faiglová, Katka Havlíková: Urbex - Opuštěná místa v Čechách |
|---|
| Grada Publishing, 144 stran, 424 Kč |