V Ajetu vyrábějí ceny od roku 1998, za tu dobu jich tamní skláři vyfoukli a vybrousili už přes 200, ne každý kus se totiž podaří. "Cen je 13, většinou děláme tak pět šest kusů v surovém stavu navíc, a brousí se tak dva kusy navíc," řekl ředitel firmy Jaroslav Turnhöfer. Výhodou podle něj je, že design je stálý a kusy, které zbydou, tak lze použít v dalším roce.

Na cenách se ve sklárně pracuje zhruba dva měsíce, dva týdny na huti a pak brusič pracuje na jedné ceně asi dva dny. "Nejtěžší je broušení, dotvarování ceny Thálie do podoby masky, dobrušování očí a rtů," uvedl ředitel. To je podle něj opravdu časově náročné a také nebezpečné. "Protože při tom nám rády ty ceny praskají a v 90 procentech praskají až těsně před dokončením. S tím už jsme se ale naučili žít," dodal Turnhöfer.

Ocenění připomíná benátskou masku, kterou ale mohou držitelé používat i jako vázu.

Ocenění připomíná benátskou masku.

FOTO: ČTK

Výroční ocenění se udělují v činohře, opeře, baletu a v muzikálu a operetě za mimořádné jevištní výkony v inscenacích, které vznikly na českých jevištích. Nejvíce nominací letos získali umělci z pražského Národního divadla (sedm) a Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni (tři). Pro sklárnu Ajeto je výroba Thálií prestižní záležitostí. Ceny Thálie jsou ze sodnodraselného křišťálu a každá váží kolem tří kilogramů. Ocenění připomíná benátskou masku, kterou ale mohou držitelé používat i jako vázu.

Každý kus je originální ruční práce. Pro skláře je jejich výroba vlastně odpočinkovou záležitostí. Přestože jsou poměrně velké, patří k nejmenším kusům, které v Ajetu dělají. "Asi největším kusem co do váhy skla byly plné skleněné koule o průměru 30 centimetrů, které jsme dělali nedávno. Jedna koule vážila 25 kilo," dodal ředitel firmy, která se specializuje na malosériovou výrobu exkluzivních děl z ručně foukaného skla.