Článek
Zájem o události z prosince 1949 a z měsíců, které následovaly po Toufarově zatčení, o jeho věznění, povědomí krutých výslechů, jejichž následky nepřežil, vlastně nikdy neustal. Znovu ožívá při identifikování ostatků ze společného hrobu na ďáblickém hřbitově, při prvním kroku na cestě k jeho ohlášenému blahořečení.
Režisérka Barbara Herz s dramaturgyní Alžbětou Michalovou si daly práci s vyhledáním faktů i legend a v takřka dokumentární inscenační zkratce krok za krokem sledují trnitou Toufarovu cestu od dětství v Arnolci (narodil se v roce 1902) přes pozdní studium hradeckého semináře (bylo mu už třiatřicet) až po mučednickou smrt v lednu 1950.
Nejdůležitější v inscenaci je závěr. Velkého citového účinku dosahuje výpověď o zbabrané operaci Toufarova prasklého žaludečního vředu a posléze profesionálně věcná pitevní zpráva o těle posetém hematomy dokládajícími změnu výslechového režimu z původně přikázaného humánního na parforzní.
Dok.trin je „platforma pro divadelní experimenty s realitou“. Oceňme na dámském inscenačním týmu se scénografkou Markétou Sládečkovou přesnou stavbu tíživé, místy až skličující atmosféry. Všechno se obešlo bez v Česku obvyklého laciného ironizování negativních postav a doby. Emoce nejsou divákovi diktovány, je mu ponechán prostor k účasti nebo nevoli.
Josefa Toufara hraje v lidské prostotě, jednoduchosti, ale neuvěřitelné statečnosti Michal Bumbálek. Jeho estébáckého protivníka rozhodnutého přiznání z manipulace z kněze vymlátit Pavel Doucek. Postavy v rozpětí od anděla radosti i zkázy až po zdravotnický personál charakterově přesně odlišuje Jitka Jackuliak, doprovodné figurky lidí kolem pak Ondřej Kraus a Tomáš Žilinský.
Zpráva o zázraku samozřejmě oživí emoce protichůdné, i když docela určitě méně než dřív.
Alžběta Michalová, Barbara Herz: Zpráva o zázraku (Josef Toufar) |
---|
Námět: Miloš Doležal, režie: Herz, dramaturgie: Michalová, scénografie: Markéta Sládečková, hudba: Mario Buzzi. 4. února 2015 Dok.trin v Centru experimentálního divadla Brno. |