Článek
Soubor pražského Národního divadla zvolil pro prezentaci na festivalu svou loňskou premiéru k Roku české hudby – Fibichovu monumentální operu Pád Arkuna. O premiéře se již psalo, takže lze jen konstatovat, že svou dramaturgickou i inscenační neotřelostí a výborným hudebním nastudováním pod taktovkou hostujícího Johna Fioreho Pád Arkuna do festivalového programu dokonale zapadl. A i když v detailech bylo znát, že náročné dílo se při běžném, nikoli častém reprízování neobejde bez jistých paměťových i dalších chyb, tak jednotlivé výkony především Dany Burešové, Alžběty Poláčkové, Martina Bárty, Martina Šrejmy a dalších pěvců včetně sboru diváci právem ocenili velkým potleskem.
Temperamentně rozehraný Voják a tanečnice
I další tři festivalová představení se těšila diváckému zájmu už proto, že šlo o tituly, které se na našich scénách běžně neobjevují. Operní soubor Divadla J. K. Tyla z Plzně přivezl na jeviště Národního divadla hravou inscenaci operní prvotiny Bohuslava Martinů Voják a tanečnice. Dílo, které svou formou odpovídá spíše volné revue na motivy Plautova Lišáka Pseudola, inspirovalo mladého režiséra Tomáše Pilaře k temperamentně rozehrané inscenaci, v níž se hojně tančí, zpívá i mluví a to vše v nápaditě řešené scénické stylizaci do světa dětských hraček a loutek.
Publikum se ani na chvíli nenudilo a dávalo to najevo potleskem v průběhu představení i ovacemi na konci. Operní pěvci v hlavních rolích předvedli, že jsou i výbornými herci a že je tato hra opravdu baví. Platí to o Pavlu Klečkovi v roli napáleného měšťanosty Bambuly, Jiřím Brücklerovi jakožto mrštném a chytrém sluhovi Pseudolovi, Radce Sehnoutkové v roli tanečnice Fenicie, Michaele Kapustové coby Aloisii předstírající siláckého spartského vojína Harpaxe, Janě Foff Tetourové v roli paní Maliny navlečené do kostýmu obřího kávového šálku anebo zpěvačce Dashe v jednovýstupové stylizaci Černošky.
Celek potěšil lehkostí a hravostí, která tomuto dílu Bohuslava Martinů obzvláště sluší.
Výborný výkon v roli Pseudola v opeře Voják a tanečnice předvedl Jiří Brückler, na snímku spolu s Tomášem Kořínkem (vpravo) v roli Kalidora.
Emotivně působivé košické Dialogy karmelitek
Druhý slovenský host ze tří očekávaných, košické Štátne divadlo předvedlo na scéně Stavovského divadla emotivně působivou a stylově čistou inscenaci Poulencovy opery Dialogy karmelitek pod taktovkou Ondreje Olose a v režii Lindy Keprtové, od níž v neděli 8. února na festivalu diváci uvidí i syrovou a dramatickou inscenaci Foerstrovy Evy.
Výborné pěvecké výkony a prožité herectví charakterizovaly všechny postavy, ať už to byla Lucie Kašpárková v roli Blanche de la Force, Jitka Zerhauová jako Madame de Criossy, Michaela Várady jako mladičká Sestra Constance či Marián Lukáč jako Marquis de la Force a Zsolt Vadász jako Chevalier de la Force i další. I tady se na konci hodně dlouho a právem aplaudovalo a volalo bravo. Škoda, že se košická opera neobjevuje v Praze častěji.
Nebroučkovský Brouček Jorgeho Garzy
Zatím posledním festivalovým představením byly Janáčkovy Výlety páně Broučkovy ostravského Národního divadla moravskoslezského, jemuž předcházela zajímavá odpolední hodinka, v níž u klavíru přiblížil operu dirigent Robert Jindra a dramaturg Daniel Jäger.
Janáčkovu operu v Ostravě nastudovalo režisérské duo SKUTR v hlavní roli s mexickým tenoristou Jorgem Garzou. Jejich hravé i historii nerespektující pojetí satirické dvojopery vzbudilo nadšení i diskuse, ale nelze mu upřít nápaditost, jevištní poezii i pokus o netradiční výklad hlavní postavy.
Garzův Brouček rozhodně není vypaseným měšťanostou – domácím, ale jakýmsi až pierotovsky naivním i okouzleným antihrdinou smýkaným bez vlastní vůle z jedné absurdní situace do druhé.
Garzův herecký i pěvecký výkon s perfektní češtinou stojí za velké ocenění, stejně jako si uznání zaslouží i řada dalších protagonistů – Jana Sibera Alexandr Beň, František Zahradníček, Ivan Kusnjer, Yvona Škvárová, Martin Šrejma, Aleš Jenis, Václav Morys i francouzský tenorista Jerome Billy, jemuž bohužel během představení „odešel hlas“.
A výborný výkon podal tradičně i ostravský sbor. K velkým hodnotám ostravského Broučka patří hudební nastudování Roberta Jindry, který v Janáčkově partituře s výborně hrajícím ostravským orchestrem dokázal odkrýt spoustu nádherné muziky a pozoruhodných motivických i harmonických souvislostí a krás.
Nebroučkovský Matěj Brouček mexického tenoristy Jorgeho Garzy má charisma i smysl pro jemně odstíněný humor postavy.
Festival Opera 2015 pokračuje v pátek 6. února na jevišti pražského Stavovského divadla inscenací Pucciniho Tosky v podání Severočeského divadla z Ústí nad Labem.